ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.184.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 184/2012-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. P. N. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. N., rozsudkem Obvodního soudu v Neuburgu nad Dunajem ze dne 16. 12. 2009, sp zn. 1 Ls 24 Js 12219/09 (2) pro spáchání porušování domovní svobody v reálném souběhu se třemi případy kladení odporu vykonavatelům v reálném souběhu vždy ve dvou případech jednoty činu, z toho jednou v jednotě činu s pokusem o ublížení na těle v jednotě činu s nebezpečným ublížením na těle, jednou v jednotě činu s úmyslným ublížením na těle v jednotě činu s nebezpečným ublížením na těle a jednou v jednotě činu s pokusem o ublížení na těle ve dvou případech jednoty činu podle §113 odst. 1, §223 odst. 1, odst. 2, §224 odst. 1 body 2 a 5, §230, §22, §23 odst. 1, §52, §53 německého tr. zákona, za které mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu v Neuburgu nad Dunajem (Spolková republika Německo) ze dne 16. 12. 2009, sp zn. 1 Ls 24 Js 12219/09 (2) byl obv. P. N. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.
Podle skutkových zjištění Obvodního soudu v Neuburgu nad Dunajem obv. P. N. dne 23. 8. 2009 v baru „Route 66“ B.-H.-P. v N. n. D. opakovaně fyzicky napadl policisty Spitru a Bairleinovou, kteří byli přivoláni do baru. Oba policisté obviněného několikrát vyzvali, aby se legitimoval a poté, co ho po předchozím upozornění chtěli prohledat, tak je obviněný napadl a na policistu Spitru hodil barovou židli, kterou jej zasáhl.
Poté, co se obviněný uklidnil a spolu s policisty opustil lokál, byl opětovně vyzván k předložení osobních dokladů, na což reagoval agresí, když znovu fyzicky napadl oba policisty, přičemž cílenými boxerskými údery zasáhl pouze policistku Bairleinovou. Následně plnou svou vahou vystartoval proti policistovi Spitrovi, kterého srazil k zemi bederní páteří k obrubníku chodníku, a poté jej levou rukou držel pod krkem a pravou jej bil do obličeje.
V důsledku toho poškozený Spitra utrpěl distorzi a pohmoždění bederní páteře, pohmožděniny pravého a levého ramene, přetržení svalového vlákna na levém stehně a řadu hematomů, pohmožděnin a odřenin po celém těle. Poškozená Bairleinová utrpěla hematomy a distorze na obou pažích a nohou, jakož i ramenou, poranění vaziva na levém palci, zlomeninu záprstní kosti a z toho vyplývající podráždění šlach.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1374/2011-MOT-T/9 ze dne 13. 11. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 20. 11. 2012.
Podle §4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. N. je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných skutků, odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti proti životu a zdraví, a to opakovaně, v dosti vysoké intenzitě, v daném případě navíc proti dvěma policistům. Tomu odpovídá druh a výměra uděleného trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, která je zcela odpovídající závažnosti spáchaných skutků.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obviněného P. N. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman