Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2013, sp. zn. 11 Tcu 208/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.208.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.208.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 208/2012-8 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, Z. A., rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 5/06 KLs – 5150 Js 253851/10 (5/11), hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: Pravomocným rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 5/06 KLs – 5150 Js 253851/10 (5/11), byla Z. A. uznána vinnou trestným činem napomáhání obchodování s omamnými látkami v ne nepatrném množství, podle německého trestního zákona, a následně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let. Podle skutkových zjištění Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem se Z. A. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že na základě požadavku občana Nigerie jménem „M.“ žijícího v Aténách, spočívajícího v transportu drog, krátce před dnem 24. 12. 2010 odcestovala letecky z Atén přes Varšavu a Frankfurt nad Mohanem do Sao Paula, kde v době od 25. 12. 2010 do 28. 12. 2010 obdržela od neznámých osob dva odšťavňovače, v jejichž příslušenství (4 těsnící válce) bylo uschováno celkem asi 2,2 kg směsi kokainu, když přesné množství omamné látky k transportu odsouzené nebylo známo. Dle instrukcí pak s těmito cestovala dne 28. 12. 2010 a 29. 12. 2010 letadlem ze Sao Paula do Frankfurtu nad Mohanem, odkud chtěla tentýž den odletět do Katovic a odtud přes Varšavu do Atén. Při celní prohlídce zavazadel pak celníci objevili v celkem čtyřech těsnicích válcích dvou odšťavňovačů směs kokainu s podíly výrobou podmíněných kontaminací a podílů hydrogenkarbonátu natria s celkovou hmotností netto 2.209,6 g a v čistotě 85,6% (= 1.806,3 g hydrochloridu kokainu). Kokain byl určen pro další prodej v Evropě, což bylo odsouzené známo. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená Z. A. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená Z. A. se pro svůj finanční prospěch podílela na obchodování s drogami – kokainem, když tento bez povolení držela a pašovala tím, že jej převážela do Atén za účelem jeho dalšího prodeje v Evropě. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustila společně s dalšími osobami a rovněž i množstvím nalezené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Z. A.hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. ledna 2013 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/29/2013
Spisová značka:11 Tcu 208/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.208.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26