ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.217.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 217/2012-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. Š., rozsudkem Zemského soudu Krems nad Dunajem, Rakousko, ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 16 Hv 1/11t, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Pravomocným rozsudkem Zemského soudu Krems nad Dunajem, Rakousko, ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 16 Hv 1/11t, byl P. Š. uznán vinným trestným činem výdělečné krádeže zčásti dokonaným, zčásti ve stadiu pokusu, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Krems nad Dunajem se P. Š. dopustil trestné činnosti skutky popsanými v bodech 1) a 2) rozsudku v podstatě tím, že odcizil ve firmě Baumax Waldviertel, a. s. ve G. cizí movité věci v hodnotě cca 2.350,- Eur s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit a opakovaným pácháním takových činů si opatřit trvalý příjem, a to tím způsobem, že v době mezi 1. 8. 2010 a 16. 11. 2010 v několika nájezdech odcizil zahradní přístroje značky Fiskars a Gardena v hodnotě celkem asi 1.900,- Eur a dne 16. 11. 2010 se pokusil odcizit 5 ks zahradnických nůžek zn. Fiskars, 2 ks zahradnických seker zn. Fiskars, 2 ks zámků zn. Abus a 3 nástrčkové klíče s ráčnou zn. Proxxon v hodnotě celkem asi 450,- Eur, přičemž si tyto vzal a v přesvědčení, že je zaměstnanci podniku pozorován, tyto zase na jiném místě v obchodě nejprve odložil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku zčásti dokonaného, zčásti ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. Š. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík