ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.222.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 222/2012-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. 1. 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. M. M. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení M. M., rozsudkem Obvodního soudu Mannheim ze dne 14. 1. 2010, sp. zn. 8 Ls 702 Js 29713/2009-AK 129/2009 Hw, pro spáchání trestného činu těžké krádeže, spáchaného v organizované skupině, za který mu byl uložen podle §242, §244a odst. 1, §53 německého tr. zákona trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem německého Obvodního soudu v Mannheimu ze dne 14. 1. 2010, sp. zn. 8 Ls 702 Js 29713/2009-AK 129/2009 Hw byl obv. M. M. uznán vinným ze spáchání výše uvedeného trestného činu a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců.
Podle skutkových zjištění Obvodního soudu v Mannheimu se obv. M. M. v rámci organizované skupiny pachatelů dopustil několika skutků krádeže, když po vzájemné dohodě se spoluobviněnými dne 30. 9. 2009 kolem 15 hod. a znovu v 16,45 hod. obv. H. zcizil v obchodech firmy E. různé textilie zn. Boss a Napajirji a schoval je do ruksaku upraveného alobalem, aby je mohl pronést z obchodu bez zaplacení. Následně předal ruksak obv. M. a K., jejichž úkolem bylo předat lup v autě čekajícímu obviněnému H. Tímto způsobem obvinění odcizili v obchodních domech firmy E. zboží zn. Boss a Napajirji v hodnotě 5.227,85 €. Následně téhož dne kolem 17 hod. se obvinění společně vydali k prodejnám firmy „Peek a Cloppenburg“ a odcizili odtud stejným způsobem v dělbě práce textilie zn. Polo, Armani, Tommy Hilfiger a Lacoste v celkové hodnotě 4.864,10 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1366/2011-MOT-T/8 ze dne 29. 11. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 3. 12. 2012.
Podle §4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený M. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Pokud jde o druh a závažnost uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající závažnosti předmětného trestného činu, tj. trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. M. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman