ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.225.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 225/2012-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. 1. 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. B. M. podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení B. M., rozsudkem trestního soudu v Lovani ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 3138 11/1761 pro spáchání trestných činů krádeže za použití násilí nebo pohrůžek, trestného činu krádeže v pěti případech a pokusu krádeže ve dvou případech, za který mu byl podle §38, §40, §42, §43, §51, §53, §65, §79, §80, §461, §463, §465, §466, §468, §483 belgického tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem belgického Trestního soudu v Lovani ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 3138 11/1761 byl obv. B. M. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Trestního soudu v Lovani obv. M.:
a) dne 5. 1. 2010 v D. podvodným způsobem zcizil v neprospěch S. Ch. za použití násilí nebo pohrůžek věc, která mu nepatřila, jmenovitě kabelku jmenované,
b) - dne 14. 12. 2009 v D. si podvodným způsobem přivlastnil věc, která mu nepatřila, jmenovitě bundu a flísový svetr v neprospěch Esprit,
- 16. 12. 2009 v D. bundu/kabát v neprospěch Esprit,
- dne 3. 1. 2010 v D. pánské hodinky v neprospěch C&A,
- dne 14. 12. 2009 v G. lahvičku parfému Gucci v neprospěch Ici Paris XL,
- dne 14. 12. 2009 v Genku hrací konzoli Wii a skládací nožík v neprospěch Carrefour,
c) dne 14. 12. 2009 a dne 5. 1. 2010 v D. se snažil si podvodným způsobem přivlastnit věc, která mu nepatřila, a to bundu v neprospěch C&A, přičemž záměr spáchat přestupek projevil mnoha skutky, které byly počátkem tohoto přečinu, a jen v důsledku okolností, nezávislých na jeho vůli, bylo zabráněno jeho uskutečnění.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 171/2012-MOT-T/6 ze dne 3. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 5. 12. 2012.
Podle §4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený B. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Pokud jde o druh a závažnost uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající závažnosti předmětného trestného činu, tj. trest odnětí svobody ve výměře 15 (patnácti) měsíců.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. B. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman