ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.237.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 237/2012 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky O. K., rozsudkem Obvodního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 17. 11. 2009, sp. zn. Ls 4 Js 5468/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 17. 11. 2009, sp. zn. Ls 4 Js 5468/09, který nabyl právní moci dne 25. 11. 2009, byl O. K. uznán vinným trestným činem těžké krádeže ve skupině ve dvou případech, podle německého trestního zákona a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění Obvodního soudu Deggendorf se O. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: ad 1 ) v době od 5. 5. 2007 do 7. 5. 2007 společně s jinak stíhaným J. P. a minimálně dvěma dalšími členy skupiny pachatelů, mezi nimi i J. Š. a M. Š., na základě předem společně učiněného plánu a v dělbě práce za použití násilí vnikli do kancelářských prostor firmy H. GmbH a Co k. s., Dr.-W.-Strasse …, … P., kde vypáčili skříňku s klíči a odcizili z ní originály klíčů k osobním vozidlům Mercedes-Benz, ML 420 v hodnotě 91.522,90 Euro, Mercedes-Benz GL 320 v hodnotě 86.228,60 Euro a Mercedes-Benz C 280 v hodnotě 50.200,15 Euro, které následně z areálu odcizili . Ad 2) v již přesně nezjistitelnou dobu dne 28. 5. 2007 mezi 4.00 hod. a 21.30 hod. jinak stíhaný J. P. a minimálně tři další členové skupiny pachatelů, mezi nimi i J. Š. a M. Š. na základě předem společně učiněného plánu a v dělbě práce za použití násilí vnikli do kanceláře obchodních prostor firmy Autohaus J. GmbH a Co. k. s., K. …, … R. Zde vypáčili skříňku s originálními klíči od dvou osobních vozů zn. Audi A6 v hodnotě 45.980,00 Euro a 42.980,00 Euro, a od osobních vozů Audi 8 v hodnotě 77.980,00 Euro a Audi RS1 v hodnotě 61.980,00 Euro, které poté z areálu firmy odcizili s úmyslem tyto dopravit do České republiky k dalšímu prodeji. Celková hodnota odcizených vozidel činí 228.920,00 Euro. V obou případech převzal odsouzený vždy v blízkosti místa činu bezprostředně předtím odcizené vozidlo (Mercedes GL 320, resp. Audi A8) a dopravil ho dle předešlé domluvy se shora jmenovanými osobami do České republiky, aby se tím zamezil zásah právoplatných vlastníků a bylo tam prodáno. Za svou účast obdržel jako odměnu osobní vozidlo zn. Audi A6 v hodnotě asi 43.000,- Eur.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený O. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku spáchaných ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený O. K. se dopustil majetkové trestné činnosti, kterou byla způsobena na cizím majetku škoda velkého rozsahu. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil více útoky, společně s dalšími osobami. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení O. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík