ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.240.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 240/2012-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. února 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. P. K. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. K., rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 110 KLs 103 Js 745/10, pro spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných látek nikoliv nepatrného množství a napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými látkami nikoliv v nepatrném množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1, č. 2, §1, §3, §33 zákona o omamných prostředcích a §27 §52 německého tr. zákona, za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Kleve (Spolková republika Německo) ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 110 KLs 103 Js 745/10, byla obv. P. K. uznána vinnou ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Kleve nigerijský státní příslušník K. E., zv. A. obv. K. nejpozději v listopadu 2010 naverboval jako kurýra pro převoz omamných látek. Za tím účelem A. zaplatil jí i jejímu synovi letenku z P. do A., kde na ní čekal komplic, jehož identita zůstala neobjasněna, a který obviněné byl znám pod jménem „L.“. Dne 20. 11. 2010 obviněnou L. zkontaktoval a předal jí igelitový sáček, v němž se nacházelo pět běžných umělohmotných lahviček, obsahující celkem 3.250 g kokainu s obsahem účinné látky přinejmenším 829 g hydrochloridu kokainu. Droga se nacházela ve větším množství tělesných ampulí (tzv. bodypacks). V lahvičkách byl ponechán jejich původní obsah (vlasový šampon, tělový balzám), byl však zredukován, aby obsah těchto lahviček nebyl nápadný. Obviněné bylo dobře známo, že lahvičky obsahují omamné látky a věděla, že omamné látky mají být v budoucnu prodány.
Dne 21. 10. 2010 nastoupila obviněná a její syn cestu zpět z A. Předtím byla od L. poučena, aby se pro tuto cestu nejprve vydala do U. a tam nastoupila do vlaku, který jede až do M. L. obstaral jízdenky i na jízdu z A. do M., ty ji předal na nádraží v A. ráno dne 21. 11. 2010 neznámou osobou. Podle dohody obviněná cestovala se svým synem z A. nejprve do U. a tam přestoupit na vlak do M. Vlak, v němž obviněná nastoupila v U., překročil kolem 9,30 hod. ráno dne 21. 11. 2010 holandsko-německou hranici. Pasažéři a mezi nimi i obviněná, byli po vjezdu do Spolkové republiky Německo podrobeni namátkové celní kontrole skupinou celníků, ke které patřili svědkové K. a F. Při této kontrole byl kokain objeven a obviněná byla zatčena.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1329/2011-MOT-T/9 ze dne 7. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 11. 12. 2012.
Podle §4a odst. 3 cit. zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzená P. K. je občankou České republiky, byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami podle §283 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných trestných činů, odsouzená se dopustila velmi závažného trestného činu, při kterém se zapojila do mezinárodní distribuce závažného množství omamných látek, přičemž k dopravení těchto látek na cílové místo zabránila až namátková celní kontrola, při které byl kokain objeven. Pokud jde o druh a výměru uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců. Závažnost činu, která je daná zejména množstvím požadované drogy odůvodňuje postup podle §4a odst. 3 cit. zákona. I druh a výměra trestu odůvodňují závěr, že na odsouzení se má hledět jako na odsouzení soudem České republiky.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. P. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2013
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman