ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.253.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 253/2012-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, Z. B. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení Z. B. , rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 3. 11. 2011, sp. zn. 501 Hv 123/11w, pro spáchání přečinu řemeslné krádeže podle §127, §130 1. případ, pro spáchání přečinu poškozování věci podle §125 a pro spáchání přečinu potlačování dokladů podle §229 odst. 1 rakouského tr. zákona, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu (Rakouská republika) ze dne 3. 11. 2011, sp. zn. 501 Hv 123/11w, byl obv. Z. B. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Korneuburgu obv. B. (spolu s obv. L. H. :
I. v blíže neurčenou dobu mezi 28.8.2011 a 1.9.2011, řemeslně a s úmyslem se nezákonně obohatit, odcizili cizí movité věci v hodnotě nepřesahující částku 3.000,- €,
II. dne 1. 9. 2011 v M. zničili nebo poškodili cizí věci v hodnotě nepřesahující částku 3.000,- €,
III. dne 1. 9. 2011 v M. z osobního automobilu Mazda Premacy paní K. K. odmontovali a následně odcizili státní poznávací značku a také doklad, který nesměli mít k dispozici, se záměrem zabránit, aby při právním jednání byl ze strany poškozené použit k důkazu práva, právních poměrů anebo skutkového stavu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 369/2012-MOT-T/8 ze dne 20. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 27. 12. 2012.
Podle §4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený Z. B. je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku a poškozování cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných skutků, odsouzený se spolu se spoluobviněnou H. dopustil majetkových trestných činů, a to formou pokračování. Konkrétně byla prokázána jeho aktivní účast na krádežích movitých věcí (celkově dvěma útoky, přičemž hodnota zcizených movitých věcí nepřesáhla částku 3.000,- €) a dále poškozování cizích věcí (jedním útokem, přičemž hodnota poškozených věcí rovněž nepřesáhla částku 3.000,- €). Pokud jde o druh a výměru uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající závažnosti těchto trestných činů, tj. trest odnětí svobody ve výměře 20 (dvaceti) měsíců.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. Z. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman