ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.28.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 28/2013-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. dubna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky S. H. , rozsudkem Okresního soudu v Humenném, Slovenská republika, ze dne 24. 9. 2010, sp. zn. 4 T 123/2010, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Humenném byl S. H. uznán vinným přečinem krádeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v osmnácti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Okresního soudu v Humenném tím, že
1. dne 23. 2. 2009 v dopoledních hodinách navedl nezletilého B. Ch. ke krádeži zlatých šperků, přičemž nezletilý B. Ch. šel do obývacího pokoje rodinného domu ve S. na ulici J. B. , kde bydlí, přistoupil k obývací stěně, ve které byl uložen kovový trezor, který patří jeho matce, pravým klíčem trezor otevřel a vzal z něj jeden zlatý řetízek, vyšel ven a odevzdal jej S. H. , se kterým společně odešli k prodejně Zlatokov na ul. S. ve S. , kde S. H. zlatý řetízek o váze 6,28 g prodal za 66,69 Eur, a z těchto peněz dal nezletilému 5 Eur, následujícího dne 24. 2. 2009 v dopoledních hodinách znovu navedl nezletilého B. Ch. ke krádeži zlatých šperků, přičemž tento vešel do obývacího pokoje výše uvedeného rodinného domu, odkud z trezoru vzal zlaté řetízky a 2 zlaté prsteny o celkové hmotnosti 4,82 g, které odevzdal S. H. , který je následně prodal ve Zlatokovu ve S. za 44,80 Eur, z nichž dal nezletilému B. Ch. 10 Eur, čímž způsobil D. Ch. škodu ve výši 458,07 Eur.
2. dne 11. 2. 2009 v době kolem 12.30 hod. ve S. , v prodejně Billa z regálu s alkoholem vzal dvě půllitrové lahve bylinného likéru Magister, každý v hodnotě 6,64 Eur, vložil je do vnitřní kapsy své zimní bundy a následně s tímto zbožím prošel bez zaplacení pokladnou č. 4, přičemž za pokladnou byl se zbožím zadržen, čímž poškozené Billa, s. r. o., způsobil škodu ve výši 13,28 Eur, a tento čin spáchal, přestože byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku příkazem o uložení sankce za přestupek ObÚ v Humenné, č. j. S/2008/01891/MV, ze dne 10. 10. 2008 a byla mu ložena pokuta ve výši 800 Sk, a také byl trestním příkazem Okresního soudu v Humenném ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. 0T/12/07, odsouzen za přečin krádeže podle §212 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. b) slovenského trestního zákona.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený S. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. dubna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch