ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.40.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 40/2013-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. dubna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. M. rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. 1 KLs 322 Js 12623/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Hof ze dne 19. 11. 2010 byl V. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných a psychotropních látek nikoliv nepatrného množství a napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými látkami nikoliv nepatrného množství a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Hof tím, že dne 6. 10. 2009 převzal v České republice od dalších spolupachatelů do jím řízeného vozu značky Audi A6 celkem 26,8 kg marihuany a měl tuto drogu dopravit na čerpací stanici u M., Spolková republika Německo. Dne 7. 10. 2009 kolem 6:00 hod. přejel i s omamnou látkou přes hraniční přechod Selb/Aš, a tím dovezl drogu na území Spolkové republiky Německo. V 6:40 hod. byl zajištěn německými celníky. Droga měla v průměru obsah účinné látky 13,4 % THC, což odpovídá množství 3.244,6 gramů THC.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený V. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch