ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.56.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 56/2013 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 28. května 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky R. R. , M. M., roz. V., D. B. , a P. B. rozsudkem Zemského soudu Wiener Neustadt, Rakouská republika, ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 37 Hv 155/10s, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Wiener Neustadt byli všichni obvinění shodně uznání vinnými trestným činem výdělečného přechovávání kradených věcí a byli odsouzeni: R. R. k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, M. M. k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, D. B. k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců a P. B. k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzení dopustili podle zjištění jmenovaného soudu tím, že dne 23. 9. 2010 v M. (SCS) jako spolupachatelé získali od neznámých pachatelů odcizené kusy oblečení v celkové hodnotě 8 117,45 € tak, že je koupili za 1 000 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou všichni občany České republiky, byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie , přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podílnictví podle §214 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení se dopustili úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednali přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o hodnotu věcí, trestné činnosti se dopustili jako spolupachatelé), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byly jim uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. května 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch