ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.68.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 68/2013 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. dubna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, Z. D., rozsudkem Obvodového soudu Budyšín (Bautzen), Spolková republika Německo, ze dne 19. 7. 2011, sp. zn. 40 Ls 130 Js 3140/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Budyšín (Bautzen), Spolková republika Německo, ze dne 19. 7. 2011, sp. zn. 40 Ls 130 Js 3140/11, který nabyl právní moci dne 27. 7. 2011, byl Z. D. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 2 (dvou) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se Z. D. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v době od 30. 3. 2010 do 1. 4. 2010, společně s jinak stíhaným M. za použití násilí vnikli do zahradního altánu poškozeného P. F. v zahradě „Am Hornsberg“ v S./S., část obce K., H. S., jehož poškozením způsobili věcnou škodu ve výši cca 400,- Euro, a z něhož následně odcizili armatury domácí vodárny v hodnotě cca 100,- Euro a další věci, zejména nářadí v hodnotě minimálně 100,- Euro [ skutek ad 1) rozsudku ]. V návaznosti na toto jednání téhož dne opětovně překonali zajištění stejného zahradního altánu, odkud odcizili automat domácí vodárny zn. Gardena a způsobili věcnou škodu ve výši 250,- Euro [ skutek ad 2) rozsudku ] . Dále v době od 3. 4. 2010 do 6. 4. 2010 v téže zahradě za použití násilí vnikli do bungalovu poškozeného N., odkud odcizili různé potraviny, a z kůlny na pozemku zahrady různé nářadí a termo-bundu. Poškozením objektu způsobili škodu ve výši 300,- Euro a na odcizených věcech asi 700,- Euro [ skutek ad 3) rozsudku ] .
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený Z. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. D. se dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této trestné činnosti dopustil několika útoky a společně s další osobou. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Z. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík