Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.07.2013, sp. zn. 11 Tcu 80/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.80.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.80.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 80/2013-30 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu předávaného J. B. a rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. července 2013 podle §422 tr. ř. takto: I. Povoluje se průvoz předávaného J. B. územím České republiky z Italské republiky do Slovenské republiky pro účely výkonu souhrnného trestu odnětí svobody v trvání čtyřicetidvou (42) měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu Liptovský Mikuláš ze dne 3. 9. 2007, sp. zn. 3 T 74/2001, a to na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Liptovský Mikuláš dne 17. 1. 2013 a žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky ze dne 15. 7. 2013. II. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě. Odůvodnění: Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo dne 15. 7. 2013 na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, o povolení průvozu J. B. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenované osoby realizovaného na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Liptovský Mikuláš dne 17. 1. 2013 z Italské republiky k výkonu souhrnného trestu odnětí svobody na Slovensku v trvání čtyřicetidvou (42) měsíců, a to pro pokus trestného činu podvodu spáchaný ve spolupachatelství podle §8 odst. 1 k §9 odst. 2 k §250 odst. 1, 2 trestního zákona č. 248/1994 Sb. zák. Slovenské republiky a trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 trestního zákona č. 248/1994 Sb. zák. Slovenské republiky, a to leteckou cestou s mezipřistáním v P. Trestné činnosti se předávaný J. B. dopustil tím, že : 1 . Jako soukromý podnikatel podnikající pod obchodním názvem J. – J. B., velkoobchod, L. M., zaregistrovaný na Daňovém úřadě v Liptovském Mikuláši jako plátce daně z přidané hodnoty podle zákona č. 289/1995 Sb. zákonů, o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších právních předpisů ze dne 1. 5. 1997, dne 25. 4. 1997 s R. O. společně vyplnili tiskopis daňového přiznání daně z přidané hodnoty za měsíc březen 1997, ve kterém uvedli nepravdivé údaje o zdanitelných plněních, přestože firma J. B. tyto neuskutečnila a v době podání daňového přiznání ještě J. B. nebyl zaregistrovaný jako plátce daně z přidané hodnoty, přičemž v daňovém přiznání neoprávněně uplatnili daň na vstupu ve výši 348.933,- Sk a takto vyplněný tiskopis doručili dne 25. 4. 1997 Daňovému úřadu v Liptovském Mikuláši, který však nadměrný odpočet nepoukázal na účet J. B., protože kontrolou zjistil neoprávněnost uplatněného nároku. 2 . Dne 17. 6. 1996 v kanceláři Městského úřadu v Liptovském Mikuláši uvedl v omyl Ing. S. B. tak, že mu předložil zfalšovaný výměr bytu na N. Dr. A. S., znějící na jeho jméno, ačkoliv byt byl v osobním vlastnictví M. V. - jeho babičky, který chtěl od něj Ing. S. B. koupit, na základě čehož napsali společně předběžnou kupní smlouvu o prodeji uvedeného třípokojového bytu na uvedené adrese za kupní cenu 340.000,- Sk, přičemž při podpisu kupní smlouvy Ing. S. B. vyplatil J. B. zálohu ve výši 240.000,- Sk, kterou tento převzal přesto, že věděl, že byt není v jeho vlastnictví a tento prodat nemohl a následně byl byt dne 25. 9. 1997 prodán Z. K., avšak J. B. zálohu Ing. S. B. nevrátil, ale peníze použil pro vlastní potřebu, čímž mu způsobil škodu ve výši 240.000,- Sk. Nejvyšší soud projednal předloženou žádost z hlediska splnění právních podmínek a náležitostí vyžadovaných vnitrostátní úpravou (§422 tr. ř.). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání z Italské republiky do Slovenské republiky za účelem výkonu trestu odnětí svobody. Jak je zřejmé z výpisu údajů z registru obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt. Jelikož tedy nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného J. B. územím České republiky pro účely výkonu shora uvedeného trestu, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Zároveň Nejvyšší soud rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávané osoby v době průvozu územím České republiky. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. července 2013 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/18/2013
Spisová značka:11 Tcu 80/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.80.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§422 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27