ECLI:CZ:NS:2013:11.TD.31.2013.1
sp. zn. 11 Td 31/2013-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. B., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. června 2013 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se z a m í t á návrh obviněného M. B. na odnětí jeho trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 157/2012 tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Berouně.
Odůvodnění:
Proti obviněnému M. B. je vedeno trestní stíhání pro přečin omezování osobní svobody podle §171 odst. 1 tr. zákoníku. Věc je vedena u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 157/2012.
Dne 15. 5. 2013 navrhl obviněný podle §25 tr. ř. odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu v Ostravě a její přikázání Okresnímu soudu v Berouně. Svůj návrh odůvodnil tím, že je bezdomovcem, aktivně si hledá pracovní poměr, s ohledem na hospodářskou krizi nelze však v brzké době očekávat změnu stavu. Jediným jeho příjmem jsou dávky v hmotné nouzi, soud je vzdálen 500 km od místa jeho pobytu, nemá dostatek finančních prostředků na náklady dopravy a ubytování. Navíc je soudcem Mgr. Dadamem diskriminován, např. pokud jde o žádost o bezplatnou obhajobu, která byla zamítnuta přesto, že mu nebylo umožněno řádně vyplnit přiložený formulář, který byl předtištěn na D. S. Ke svému podání obviněný přiložil potvrzení úřadu práce o tom, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Důvodem delegace nemůže být skutečnost, že obviněný se cítí být diskriminován postupem soudce, o jehož vyloučení k námitce obviněného ostatně již okresní soud negativně rozhodl, jak vyplývá ze spisu. Navíc je možné poznamenat, že ve spise se nachází obviněným vyplněný formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o ustanovení obhájce, tedy není zřejmé, z čeho obviněný údajnou diskriminaci dovozuje.
Nejvyšší soud však především musí konstatovat, že obviněný svou finanční a sociální situaci dostatečně nedoložil, a ani ze spisu nevyplývají doklady o tom, že by byl skutečně bezdomovcem. Z těchto důvodů byla také Okresním soudem v Ostravě dne 12. 4. 2013 zamítnuta jeho žádost o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu. Soud přitom zdůraznil, že při výslechu policejním orgánem dne 7. 11. 2012 obviněný tvrdil, že jeho příjem jako OSVČ činí 10 000 Kč. Soud si však opatřil výpis z živnostenského rejstříku, z něhož je patrné, že živnost obviněného zanikla ke dni 23. 5. 2005. Obviněný nedoložil, že došlo ke změně a nyní již deklarovaný příjem 10 000 Kč nepobírá. K žádosti pak obviněný soudu nedoložil ani to, zda je evidován jako uchazeč o zaměstnání a zda pobírá sociální dávky. Jeho tvrzení, že nemá žádné příjmy ani výdaje, soud neuvěřil se zdůvodněním, že obviněný musí přinejmenším něco jíst.
Ze spisu tedy vyplývá pouze tolik, že bylo zrušeno trvalé bydliště obviněného, k čemuž však došlo už v roce 2005. Obviněný je od tohoto data evidován v sídle ohlašovny v Berouně. Do evidence uchazečů o zaměstnání se obviněný zaregistroval v Berouně dne 22. 4. 2013, tedy poté, co mu nebyl přiznán nárok na bezplatnou obhajobu. Potvrzení je datováno téhož dne, což spíše naznačuje, že se obviněný u úřadu práce zaregistroval účelově z důvodu své žádosti o delegaci. Dále svou sociální situaci nejen nedoložil, ale ani nijak nevysvětlil, jak k ní došlo, zejména s ohledem na to, že z protokolu o jeho výslechu na č. l. 79 vyplývá jeho čistý měsíční příjem 10 000 Kč. Obviněný také nezdůvodnil, proč pobývá 500 km daleko od Okresního soudu v Ostravě, přičemž nelze dovozovat, že důvodem je jeho trvalé bydliště evidované na ohlašovně trvalého pobytu v Berouně, neboť zde jednak nemůže bydlet, navíc je zde evidován od roku 2005, přičemž trestné činnosti se měl dopustit v roce 2012 v Ostravě, kde v tu dobu pracoval, jak vyplývá z obžaloby.
S ohledem na výše citovanou zásadu zákonného soudce může Nejvyšší soud přistoupit k delegaci trestní věci podle §25 tr. ř. pouze za zcela mimořádných podmínek, jaké však v případě obviněného shledány nebyly.
Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle
§25 tr. ř. za důvodný, proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. června 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch