ECLI:CZ:NS:2013:11.TD.72.2012.1
sp. zn. 11 Td 72/2012-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného P. J. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 84/2012, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2013 o příslušnosti soudu, takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného P. J. p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podala dne 30. 11. 2012 Obvodnímu soudu pro Prahu 1 obžalobu na obviněného P. J. pro pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že celkem 5 skutky v časovém rozmezí listopad 2010 až březen 2011 v R. , O. , B. , O. a O. u pěti bankovních institucí uzavřel smlouvu o osobním účtu, ke které vždy obdržel platební kartu, kdy ačkoliv měl na těchto účtech nízký kladný zůstatek v rozmezí 200,- Kč - 1.070,- Kč, v období od 19. 3. 2011 – 4. 4. 2011 s vědomím, že nebude mít finanční prostředky na úhrady plateb a bude je provádět do nepovoleného, záporného zůstatku, provedl prostřednictvím platebních karet celkem ve 167 případech nákupy pohonných hmot na samoobslužných čerpacích stanicích ve Velké Británii a Irsku, přičemž vždy využil zpoždění v zaúčtování provedených transakcí přes platební terminály, čímž způsobil poškozeným pěti bankovním institucím (všechny sídlem v P. ) celkovou škodu ve výši 419.959,- Kč.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. 7 T 84/2012, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného P. J. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 1 v souladu i s návrhem státního zástupce konstatoval, že není příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci. Podle ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. je vzhledem k bydlišti obviněného a k tomu, že dva dílčí útoky pokračujícího přečinu podvodu byly spáchány v obvodu Okresního soudu v Bruntále právě tento soud příslušný k projednání předmětné trestní věci. K tomu obvodní soud také uvedl, že z popisu skutku, z dosud provedených, včetně důkazů výpovědi obviněného vyplývá, že obviněný jednal tak, že uzavřel smlouvy s peněžními ústavy v rámci Olomouckého a Severomoravského kraje s tím, že škoda byla způsobena jednáním obviněného na území Velké Británie a Irska. Navíc Okresní soud v Bruntále vedl proti obviněnému poslední trestní řízení v roce 2012.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Pro určení místní příslušnosti soudu, nejde-li o řízení proti mladistvému, je primární kriterium vyplývající z ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícím objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu (srov. rozhodnutí č. 12/1972 Sb. rozh. tr.).
Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt, u něhož místem spáchání je jak místo, kde došlo k jednání pachatele, tak místo, kde došlo k následku. V případě pokračujícího trestného činu je pak místem spáchání trestného činu každé místo, kde pachatel páchal trestnou činnost. Místem spáchání trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž uvedl někoho v omyl, dále místo, kde vznikla škoda, a také místo, kde se pachatel obohatil (srov. rozhodnutí č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
V dané trestní věci se obviněný dopustil trestného jednání především na území Velké Británie a Irska, avšak jeho nevyhnutným předpokladem bylo jednání obviněného spočívající v uzavření smluv o osobních účtech a platebních kartách u bankovních subjektů, což učinil na území České republiky, a to v pěti různých místech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Následek jeho jednání (vznik škody) nastal nejen v cizině (Velké Británie, Irsko), ale rovněž na území České republiky, neboť poškozené bankovní subjekty mají sídlo v různých obvodech Prahy. Na základě toho je zřejmé, že v posuzované trestní věci je dána příslušnost několika soudů. Pod bodem 1) obžaloby je zřejmé, že místem vzniku následku tohoto dílčího útoku - vzniku škody - je sídlo poškozené společnosti Komerční banka, a. s., Praha 1, Na Příkopě 33, které nepochybně spadá do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Obžaloba byla státní zástupkyní podána rovněž u tohoto soudu. Na tom nic nemění okolnost, že později, tj. po spáchání činu, byla pohledávka této banky postoupena jinému subjektu. Vzhledem k ustanovení §22 tr. ř. je k projednání a rozhodnutí věci dána příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1, jako soudu u něhož podal státní zástupce obžalobu, neboť ke vzniku škody jako následku trestného jednání obviněného došlo u tohoto dílčího útoku právě v jeho obvodu, a tím je založena i příslušnost k projednání obžaloby ohledně celého skutku.
Z těchto důvodů bylo o příslušnosti rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, když Nejvyšší soud neshledal ani přesvědčivé argumenty pro případný postup podle §24 odst. 2 a §25 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík