ECLI:CZ:NS:2013:11.TDO.542.2013.1
sp. zn. 11 Tdo 542/2013-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. června 2013 v řízení o dovolání podaném obviněným M. J. o návrhu předsedy senátu Okresního soudu v Liberci na přerušení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 4 T 253/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. 31 To 119/2013, takto:
Návrh předsedy senátu Okresního soudu v Liberci na přerušení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 4 T 253/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. 31 To 119/2013, podle §265h odst. 3 tr. ř. se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 4 T 253/2012, byl obviněný M. J. uznán vinným ad 1, 2) dvěma přečiny poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku; ad 3, 4) přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §228 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon mu byl podle podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let za současného vyslovení dohledu probačního úředníka. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Z podnětu odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. 31 To 119/2013, podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině pod bodem 4), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ohledně poškozené ČSOB Pojišťovny. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného M. J. uznal vinným zločinem obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku a za tento zločin a tři přečiny poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, které zůstaly v napadeném rozsudku pod body 1 až 3) nedotčeny, byl podle §272 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Dále bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. o nároku na náhradu škody poškozené ČSOB Pojišťovny.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Současně učinil podnět, aby předseda senátu prvoinstančního soudu předložil Nejvyššímu soudu dovolání s návrhem na přerušení výkonu rozhodnutí.
Předseda senátu Okresního soudu v Liberci, kde obviněný v souladu s ustanovením §265e odst. 1 tr. ř. podal dovolání, předložil dne 24. 5. 2013 Nejvyššímu soudu toto dovolání spolu se spisem a návrhem na přerušení výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř. Tento návrh předseda senátu odůvodnil skutečností, že v důsledku odlišného právního posouzení věci ze strany odvolacího soudu došlo k zcela zásadnímu rozdílu v druhu a výměře uloženého trestu, přičemž odvolací soud změnil napadený rozsudek pouze ohledně skutku v bodě 4), ačkoliv tento byl společně se skutkem v bodě 3) součástí pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Následně, aniž by změnil tuto právní kvalifikaci u bodu 3), uložil úhrnný trest za skutek pod bodem 4) nově kvalifikovaný jako zločin dle §272 odst. 1 tr. zákoníku a za tři přečiny podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Proto je namístě výkon dovoláním napadeného rozhodnutí přerušit až do konečného rozhodnutí dovolacího soudu.
Nejvyšší soud ještě před rozhodnutím o samotném dovolání obviněného M. J. posoudil návrh předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o jeho návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů.
Na tomto místě je nutné uvést, že k tomu, aby bylo možné takovému návrhu vyhovět, musí být tento opřen o konkrétní skutečnosti, které vyvolávají opodstatněně pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty, obsah spisu a obsah napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud v daném případě neshledal, že by uvedené podmínky pro vyhovění návrhu byly v této fázi řízení naplněny. Ačkoliv bez dalšího nelze vyloučit v podaném návrhu zmiňované pochybení odvolacího soudu, není možné už předem presumovat výsledek dovolacího řízení. Je třeba zdůraznit, že obviněný byl v posuzované věci stíhán vazebně, a to po celou dobu řízení až do nástupu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, a stejně tak nelze též opomenout, že přinejmenším ohledně dvou přečinů poškození cizí věci (skutky pod body 1, 2), jimiž byl pravomocně uznán vinným, nebyl odsuzující výrok napaden žádným z dosud uplatněných opravných prostředků. Rovněž nelze odhlédnout od povahy a závažnosti posuzované trestné činnosti obviněného.
Nejvyšší soud proto návrh předsedy senátu Okresního soudu v Liberci podle §265h odst. 3 tr. ř. na přerušení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 4 T 253/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. 31 To 119/2013, zamítl, když k takovémuto postupu neshledal zákonných důvodů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 5. června 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík