ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1067.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 1067/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné České pojišťovny a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 45272956, zastoupené Mgr. Ivanou Zbořilovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, náměstí 28. října 20, proti povinnému J. K., adresa pro doručování Praha 9, Cukrovarská 2, pro 10000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0EXE 5353/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 8. 2012, č. j. 19Co 305/2012-137, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Povinný, ač řádně poučen o jeho nepřípustnosti, napadl dovoláním usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 23. 5. 2012, č. j. 0EXE 5353/2010-120, kterým okresní soud zamítl návrh povinného na odklad provedení exekuce, nařízené rozhodnutím téhož soudu ze dne 30. 7. 2010 pod č. j. 0EXE 5353/2010-11.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz. Čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání nezakládají ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., jelikož usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve věci odkladu provedení exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a nelze ji opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., protože toto ustanovení je v exekučním řízení uplatnitelné toliko prostřednictvím §238a odst. 1 a 2 o. s. ř., kde ale – jak bylo již výše uvedeno – institut odkladu provedení exekuce není vyjmenován (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 12/2004 pod č. 233).
Nejvyšší soud tedy, aniž zkoumal podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. května 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu