ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1261.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 1261/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD., se sídlem Afentrikas 4, Afentrika Court, Office 2, Larnaca, Kypr, reg. č. HE 257931, zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Praze 3, Domažlická 1256/1, proti povinnému L. G. , zastoupenému JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod sokolovnou 692/11, za účasti manželky povinného L. G. , zastoupené JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod sokolovnou 692/11, pro 77.390,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, pod sp. zn. 024 EX 4317/09, o dovolání povinného a manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2012, č. j. 35 Co 346/2012 - 59, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud připustil, aby na místo dosavadního oprávněného AVALON CONTINENTAL S.A., se sídlem Pasea Estate, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, reg. č. 1421886, vstoupila do řízení společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. Odvolací soud konstatoval, že návrh na nařízení exekuce byl podán u soudu prvního stupně dne 16. 9. 2009, že po zahájení řízení a po rozhodnutí soudu prvního stupně byl uplatněný nárok postoupen podle §524 a násl. obč. zák. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 4. 2012 na společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. a že oprávněný (v průběhu odvolacího řízení o odvolání povinného a jeho manželky proti usnesení soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, ze dne 21. 6. 2012, č. j. 024 EX 4317/09 - 189) navrhl, aby do řízení na jeho místo vstoupil postupník, který se vstupem vyslovil souhlas, přičemž výše uvedené skutečnosti byly prokázány smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 4. 2012 s přílohou - certifikátem o zápisu do obchodního rejstříku společnosti SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. Odvolací soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro postup soudu podle §107a o. s. ř. za použití §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“) a návrhu oprávněného na záměnu účastníků postupem podle §107a odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinný a jeho manželka dovolání „podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.“. Předně namítají, že neexistuje vykonatelný titul, na základě kterého byla nařízena exekuce, neboť podkladový exekutorský zápis ze dne 18. 8. 2008, sp. zn. 054 EZ 3639/08, považují za nezákonný. Uvádějí, že sepsali smlouvu se společností Česká spořitelna a.s. a že jim nebylo oznámeno postoupení pohledávky z této společnosti na společnost Asset Portfolio Servicing Czech Republic a. s. a následně na společnost AVALON CONTINENTAL S.A. Mají za to, že společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. neprokázala, že jí pohledávka náleží a že původní oprávněný nemohl na tuto společnost postoupit pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10. 4. 2012, neboť tato smlouva a rovněž i ostatní smlouvy jsou neplatné. Samotná skutečnost, že původní oprávněný oznámil soudní exekutorce postoupení pohledávky, podle dovolatelů ještě neznamená, že pohledávka na společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. platně přešla. Odvolacímu soudu vytýkají, že připustil změnu oprávněného na základě „neprůkazných důkazů“, když ze smlouvy o postoupení pohledávky ani z registrace „nelze jednoznačně dojít k závěru, že postoupení pohledávky je v pořádku“, dále nelze nijak ověřit tvrzení, že „společnost …Kypru se stala oprávněným“, informace, které povinný zjistil prostřednictvím internetu pouze prokazují, že „společnosti jsou založené v daňových rájích … národnost a trvalé bydliště nejsou podstatné atd.“. Odvolacímu soudu rovněž vytýká, že se vůbec nezabýval tím, zda byl status společnosti prodloužen, neboť toto je povinností každý rok, a že neprovedl žádné důkazní řízení k tomu, aby prošetřil, zda předložené dokumenty jsou platné a účinné, zda jejich platnost nevypršela, zda smlouva o postoupení pohledávky je platná a rozhodl pouze formálně na základě listin, které nelze za důkazy považovat a u kterých nelze ověřit jejich platnost, čímž dospěl podle názoru dovolatelů k nesprávnému závěru. Navrhli, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla „postoupena“ k dalšímu řízení.
Oprávněná ve svém písemném vyjádření k dovolání konstatovala, že povinný tvrzení o nezákonnosti exekučního titulu nepodložil žádnými důkazy a že svůj závazek v podkladovém exekutorském zápise vůči původní oprávněné výslovně uznal. Navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.) a po přezkoumání napadeného pravomocného usnesení odvolacího soudu podle §242 odst. 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání, které je bez dalšího přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. [podmínku, aby šlo o usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě první označeného ustanovení), má Nejvyšší soud za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904 (srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], není důvodné.
Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich obsahového vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné - jako v projednávaném případě - přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady však dovolací soud neshledal.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá (srov. např. usnesení uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 8. listopadu 2011, sp. zn. 20 Cdo 558/2010, usnesení ze dne 30. května 2012, sp. zn. 20 Cdo 1842/2011, nebo usnesení ze dne 12. prosince 2012, sp. zn. 20 Cdo 3515/2012), že ohledně žalobcem (oprávněným) označené právní skutečnosti soud zkoumá, zda vůbec jde o právní skutečnost, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo přechod práva či povinnosti (zda tedy naopak nejde o takovou právní skutečnost, která podle právních předpisů přechod nebo převod práva či povinnosti za následek mít nemůže), zda opravdu nastala (tedy např. že smlouva byla skutečně uzavřena) a zda je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva či povinnosti, o něž v řízení jde (tedy, že se týká práva či povinnosti, o něž v řízení jde). Otázkou, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, tu vskutku je, nebo zda podle žalobcem (oprávněným) uvedené právní skutečnosti opravdu na jiného přešlo nebo bylo převedeno, se soud nezabývá, neboť tato otázka se týká již posouzení věci samé, které nelze vyjádřit při zkoumání procesního nástupnictví, nýbrž teprve a jen v rozhodnutí o věci samé. Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a odst. 1 o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a násl. občanského zákoníku.
S ohledem na citované závěry nejsou správné námitky dovolatelů, jimiž odvolacímu soudu vytýkají, že neprovedl žádné důkazní řízení k tomu, aby prošetřil, zda předložené dokumenty jsou platné a účinné, zda jejich platnost nevypršela, zda smlouva o postoupení pohledávky je platná a že rozhodl pouze formálně na základě listin, které nelze za důkazy považovat a u kterých nelze ověřit jejich platnost, jakož i ostatní námitky týkající se platnosti převodu vymáhané pohledávky na společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. Odvolacímu soudu tudíž nelze vytýkat nesprávné právní posouzení věci, pokud na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 4. 2012 s přílohou - certifikátem o zápisu do obchodního rejstříku společnosti SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD., dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro postup podle §107a o. s. ř. ve spojení s §52 odst. 1 exekučního řádu a návrhu oprávněného, s nímž společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. vyslovila souhlas, podle §107a odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Namítají-li dovolatelé neexistenci vykonatelného exekučního titulu, jedná se o obranu uplatnitelnou prostřednictvím návrhu na zastavení exekuce a nikoli v řízení o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř.
Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, Nejvyšší soud proto dovolání povinného a manželky povinného podle §243b odst. 2 věty před středníkem a odst. 6 o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu