ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1876.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 1876/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) M. S. , b) H. S. , proti povinným 1) A. Š. , 2) M. S. , oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Dukátem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 30, pro 8.833.333,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 EXE 2571/2012, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2012, č. j. 69 Co 514/2012 - 85, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 21. 6. 2012, č. j. 35 EXE 2571/2012 - 39, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 7. 2012, č. j. 35 EXE 2571/2012 - 45, nařídil „podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 13 C 135/2007, ze dne 5. 1. 2012, ve spojení s vykonatelným exekutorským zápisem, sepsaným dne 19. 10. 2011 JUDr. Filipem Exnerem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 7, sp. zn. 151 EZ 87/2011, a exekučním příkazem JUDr. Filipa Exnera, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 7, pod č. j. 151 EX 1086/11 - 46, ze dne 11. 1. 2012“, k uspokojení pohledávky oprávněných ve výši 8.833.333,- Kč, pro náklady oprávněných a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení určeny, exekuci na majetek povinných (výrok I.); provedením exekuce pověřil výše jmenovaného soudního exekutora (výrok II.).
Městský soud v Praze shora označeným usnesením k odvolání povinných usnesení soudu prvního stupně potvrdil s tím, že výrok I. zní: „Soud nařizuje exekuci k uspokojení solidární pohledávky oprávněných ve výši 8.833.333,- Kč, jakož i pro náklady oprávněných a náklady exekuce, které budou určeny soudním exekutorem v příkaze k úhradě nákladů exekuce, podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 13 C 135/2007“.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání.
Dovolací soud s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 29. 11. 2012, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.) a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) bylo možno dovolání podat jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. Citované ustanovení ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 však s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítalo [srov. §238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud proto dovolání povinných podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu