ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.2565.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 2565/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné D&I CONSULTING LIMITED , se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Dunstan Close 10, Londýn N2 0UX, proti povinnému Ing. P. Ch. , zastoupenému JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem v Praze 10, Bělocerkevská 1037/38, pro 296.407,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 Nc 1416/2007, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2009, č. j. 64 Co 518/2009 - 17, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 29. 10. 2007, č. j. 36 Nc 1416/2007 - 3, nařídil podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2005, č. j. 3 Sm 60/2005 - 20, k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 296.407,- Kč s 6 % úrokem od 16. 2. 2005 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 988,- Kč, nákladů předcházejícího řízení v částce 48.000,- Kč, a dále pro náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 11. 2009, č. j. 64 Co 518/2009 - 17, odvolání povinného proti usnesení soudu prvního stupně odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (a článku II., bodu 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.), a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 19. listopadu 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012, a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) bylo lze dovolání podat jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno ( anebo odmítnuto podle §44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., když z hlediska materiálního jde vlastně o potvrzení) nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítalo [srov. §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl [nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu - za určitých podmínek - přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení Hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. září 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu