ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.304.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 304/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, identifikační číslo osoby 000 05 886, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti povinnému V. L. , zastoupenému opatrovníkem Městysem Zlonice se sídlem Úřadu Městyse Zlonice, ve Zlonicích, Náměstí Pod Lipami 29, právně zastoupenému JUDr. Jiřinou Jirákovou, advokátkou se sídlem ve Slaném, Třebízského 175, pro 964,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 55 EXE 1618/2011, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2012, č. j. 23 Co 414/2012 - 55, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 5. 2012, č. j. 55 EXE 1618/2011-40, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., nařízené usnesením téhož soudu ze dne 16. 12. 2011, č. j. 55 EXE 1618/2011-15. Neshledal důvodnou námitku, že exekuční titul je postižen vadou spočívající v nedostatku zastoupení povinného v nalézacím řízení jako osoby, která nemohla samostatně jednat pro duševní poruchu. Exekuční titul totiž byl vydán v době, kdy povinný ještě nebyl omezen ve způsobilosti k právním úkonům, zákonného zástupce tedy nepotřeboval, titul byl přitom řádně doručen a stal se pravomocným a vykonatelným. Žádnou vadou netrpí ani řízení, jež jeho vydání předcházelo. Přitom v exekučním řízení již nelze přezkoumávat věcnou správnost titulu ani případný průběh nalézacího řízení, pochybení v tomto směru bylo možno odstranit jen cestou opravných prostředků v nalézacím řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) a §238a odst. 1 o. s. ř., a podává je z důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Poukazuje na to, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 2. 2011, č. j. 9 Nc 803/2010 - 38, pravomocným dne 11. 3. 2011, byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je nadále schopen nakládat s finanční částkou 5.000,- Kč, usnesením Okresního soudu v Kladně z 26. 7. 2011, 42 P 233/2011-67, pravomocným 9. 9. 2011, mu byl ustanoven opatrovníkem Městys Zlonice, že s ohledem na závěry znaleckého posudku se lze důvodně domnívat, že zjištěnou duševní chorobou trpěl již v době vydání exekučního titulu a že vůči němu je ze strany oprávněného evidováno 58 splatných pohledávek z důvodu tzv. černých jízd v pražské integrované dopravě, které jsou exekučně vymáhány včetně nákladů řízení. Prosazuje, že exekuční titul byl vydán i přesto, že jako žalovaný neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen. Ačkoli v otázce případné zmatečnostní vady nalézacího řízení ustálená judikatura zastává názor, že tato vada je do exekučního řízení nepřenositelná, přesto se domnívá, že daný případ by bylo možno hodnotit jako „zvláštního zřetele hodný“ a zaujmout k věci nové stanovisko. Domnívá se, že v jeho případě „ nebyla zachována rovnost stran v soudním řízení “ a že „ takovou situaci je možno chápat i jako diskriminující a bylo by možno si položit i otázku, zda v jeho případě nebylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces “. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce), je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek – je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Hodnocením všech námitek obsažených v dovolání nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Nejvyšší soud ve skutkově obdobných věcech vedených mezi týmiž účastníky (viz usnesení ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3590/2012, nebo usnesení z téhož dne sp. zn. 20 Cdo 3768/2012, na jejichž odůvodnění odkazuje) vysvětlil, že okolnost, že nalézací řízení bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon (exekuci) takového rozhodnutí, že případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí, a že věcná správnost vykonávaného rozhodnutí nemůže být jakkoli, tedy ani nepřímo prostřednictvím výtky vad nalézacího řízení, v řízení exekučním zpochybněna. K nápravě vad nalézacího řízení mohou sloužit pouze zákonem stanovené procesní prostředky, nikoli námitky uplatňované v rámci exekuce. Proto ani okolnost, zda v době nalézacího řízení byl povinný jako jeho účastník stižen duševní nebo jinou poruchou, pro kterou nemohl v řízení jednat, a zda mu tedy měl soud ustanovit opatrovníka, je v exekučním řízení pro posouzení vykonatelnosti titulu irelevantní.
Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu