ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3823.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 3823/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, Krajská pobočka pro Středočeský kraj, územní pracoviště Beroun, Pod Kaplankou 483, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinné D. S. , za účasti vydražitele L. O., zastoupeného Mgr. Danielem Miličem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Kalinovo nábřeží 605, pro částku 81.947,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. II Nc 4332/2005, o dovolání vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Praze z 29. června 2011, sp. zn. 20 Co 206/2011, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání povinné změnil usnesení z 24. února 2011, č. j. 121 EX 1046/05-32, jímž JUDr. Vendula Flajšhansová, soudní exekutorka Exekutorského úřadu Plzeň-sever, Divadelní 2728/3a, udělila vydražiteli příklep k tam specifikovaným nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví 1235 pro katastrální území Hlásná Třebaň. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že soudní exekutorka nařídila dražbu dvou souborů nemovitostí v odlišných katastrálních územích na stejný den, a to na 24. února 2011, tak, že počátek dražebního jednání ohledně nemovitostí zapsaných pro Katastrální území Mořinka stanovila na 11:00 hodin a počátek dražebního jednání ohledně nemovitostí zapsaných pro Katastrální území Hlásná Třebaň na 11:30 hodin. Dražba posledně uvedených nemovitostí pak proběhla přesto, že při dražebním jednání předcházejícím, započatým v 11:00 hodin, byly vydraženy nemovitosti v Katastrálním území Mořinka za částku 200.000,- Kč. Z uvedeného odvolací soud dovodil, že takovýto postup soudní exekutorky (nehledě na to, že před dražbou měla v této exekuci na svém účtu složenu částku 94.000,- Kč, kterou „nestačila ztotožnit s vymáhanou pohledávkou“) byl v rozporu se zákonem, neboť v předmětné věci byla exekuce nařízena pro pohledávku oprávněné ve výši 81.949,- Kč a náklady exekuce, a po proběhlé dražbě nemovitostí v Katastrálním území Mořinka za 200.000,- Kč bylo reálné, že vymáhaná pohledávka bude včetně nákladů exekuce plně uspokojena. Za tohoto stavu, kdy byl jeden soubor nemovitostí vydražen za částku dostatečnou k uspokojení vymáhané pohledávky i nákladů exekuce, a kdy nenastala (ani ještě nastat nemohla) situace, že vydražitel nezaplatil nejvyšší podání, bylo podle názoru odvolacího soudu konání dražby dalších nemovitostí „nadbytečné a zcela v rozporu se smyslem exekučního řízení,“ jímž je dosažení uspokojení oprávněného a úhrady nákladů exekuce při dodržení zásady přiměřenosti exekuce, kdy „rozsah postižení majetku musí odpovídat výši vymáhaného nároku a nákladů.“
Podle odvolacího soudu je také nerozhodné, že se při rozvrhu rozdělované podstaty kromě pohledávky oprávněné (případně dalšího oprávněného), pro niž byla exekuce nařízena, uspokojují i pohledávky dalších věřitelů povinné, případně další pohledávky oprávněné, neboť ve prospěch těchto pohledávek exekuce nařízena nebyla; věřitelé, kteří svoje pohledávky přihlásili, případně oprávněná (další oprávněný) se svými novými pohledávkami pouze podílejí na rozvrhu rozdělované podstaty (§336f, §337 a násl. o. s. ř.). Z hlediska posouzení zákonnosti dražby je v dané věci bez významu také okolnost, že proti povinné vymáhají věřitelé své pohledávky v jiných exekučních řízeních.
V dovolání vydražitel namítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.), jež spatřuje v závěru odvolacího soudu, že při nařízení dražby a v průběhu dražebního jednání, při němž byl udělen příklep, došlo k porušení zákona. Odvolací soud podle jeho názoru pochybil, nevzal-li v úvahu skutečnost, že příklep neznamená „automaticky zaplacení kupní ceny“, neboť vydražitel např. může cenu nezaplatit nebo napadnout usnesení o příklepu odvoláním například proto, že přehodnotí ekonomickou výhodnost svého kroku. Soudní exekutorka v okamžiku konání v pořadí druhé dražby kupní cenu, vzešlou z dražby první, zaplacenu neměla a nemohla s určitostí vědět, zda tato cena skutečně bude zaplacena, jednala tedy správně, přistoupila-li k provedení druhé dražby.
Odvolací soud podle dovolatelova názoru pochybil také v tom, že ignoroval skutečnost, že povinná – domnívala-li se, že dluh vymáhaný exekucí byl uhrazen – přesto nepodala návrh na zastavení exekuce. Aby její odvolání proti usnesení o příklepu bylo úspěšné, musely být splněny současně minimálně obě podmínky, dluh tedy musel být zcela zaplacen a zároveň musel být povinnou podán návrh na zastavení exekuce; v předmětné věci však ani jedna z uvedených podmínek splněna nebyla, jelikož dluh zaplacen nebyl (a to ani v případě, že by synem povinné zaplacená částka 94.000,- Kč byla akceptována jako částečná úhrada dluhu, neboť k úhradě zbývalo minimálně 1.886,- Kč) a nebyl ani podán návrh na zastavení exekuce.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.)
Dovolání, přípustné podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – byť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci – důvodné není.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že při nařízení dražby a v průběhu dražebního jednání, při němž byl udělen příklep, došlo k porušení zákona.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Jak plyne z obsahu spisu, k uspokojení nyní vymáhané pohledávky ve výši 81.949,- Kč s příslušenstvím, byla exekuce nařízena usnesením Okresního soudu v Berouně (samosoudkyní Mgr. Alenou Watzkovou) ze 7. července 2005, č. j. 11 Nc 4332/2005-3, na jehož základě pak pověřená soudní exekutorka dne 15. srpna 2005 vydala exekuční příkaz č. j. 121 EX 1046/2005-5 (čl. 19 exekutorského spisu) k provedení exekuce prodejem tam specifikovaných nemovitostí v katastrálním území (dále též jen „kat. úz.“) Škrle, Mořinka a některých nemovitostí (v počtu 31) v kat. úz. Hlásná Třebaň.
Kromě toho probíhalo proti téže povinné jiné exekuční řízení, a to k vymožení jiné pohledávky (ve výši 121.398,- Kč a pro náklady exekuce) přiznané jinými exekučními tituly, platebními výměry téže oprávněné, v němž týž okresní soud (nyní vyšší soudní úřednicí H. K.) exekuci nařídil usnesením z 22. února 2011, č. j. 15 EXE 5880/2011-13, na jehož základě vydala táž soudní exekutorka dne 24. března téhož roku exekuční příkaz č. j. 121 EX 13275/2010-17 k provedení exekuce prodejem 62 tam specifikovaných, avšak jiných než ve shora uvedeném exekučním příkazu č. j. 121 EX 1046/2005-5 označených (s výjimkou pozemků parc. č. 2368/3 a 2370/3, jež byly uvedeny v obou exekučních příkazech), nemovitostí v kat. úz. Hlásná Třebaň.
Jak plyne z usnesení ze 17. prosince 2010, č. j. 121 EX 1046/2005-22, tedy dražební vyhlášky, jíž bylo dražební jednání nařízeno na 24. února 2011 v 11:30 hod. (čl. 48), z dražebního protokolu z 24. 2. téhož roku, č. j. 121 EX 1046/2005-36 (čl. 53) a z usnesení o udělení příklepu z téhož dne, č. j. 121 EX 1046/2005-32 (změněného napadeným usnesením odvolacího soudu), mělo se nařízení dražebního jednání a provedení dražby, tedy i udělení příklepu – přesto, že v záhlaví všech tří citovaných usnesení bylo uvedeno, že jde o exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v Berouně ze 7. července 2005, č. j. 11 Nc 4332/2005-3 k vymožení pohledávky ve výši 81.949,- Kč a nákladů exekuce – týkat těch nemovitostí v katastrálním území Hlásná Třebaň, k jejichž prodeji byl vydán exekuční příkaz z 24. března 2011, č. j. 121 EX 13275/2010-17, vydaný však v exekučním řízení jiném, totiž vedeném u téhož okresního soudu pod sp. zn. 15 EXE 5880/2011 k vymožení pohledávky 121.398,- Kč a nákladů exekuce, nikoli tedy exekuční příkaz z 15. srpna 2005, č. j. 121 EX 1046/2005-5, navazující na usnesení o nařízení exekuce ze 7. července 2005, č. j. 11 Nc 4332/2005-3.
Dražební jednání tudíž bylo nařízeno a dražba byla provedena – a tedy příklep udělen – na nemovitosti (s výjimkou dvou shora uvedených pozemků) jiné než ty, k jejichž prodeji byl vydán exekuční příkaz. Přitom – jak plyne z ustanovení §47 odst. 2 ex. řádu, podle nějž má exekuční příkaz účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu – lze usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydanému soudem podle občanského soudního řádu klást naroveň usnesení o nařízení exekuce podle exekučního řádu teprve ve spojení s exekučním příkazem vydaným soudním exekutorem k postižení konkrétního majetku, v daném případě určitých nemovitostí; ten však, jak výše uvedeno, k postižení nemovitostí v kat. úz. Hlásná Třebaň, k nimž byl posléze udělen příklep, v předmětném exekučním řízení, tedy řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 4332/2005 k vymožení pohledávky ve výši 81.949,- Kč a nákladů exekuce (s výjimkou dvou shora uvedených pozemků), vydán nebyl.
Z ustanovení §49 odst. 1 písm. f) exekučního řádu, podle něhož musí výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky obsahovat označení nemovitosti, která má být prodána, a z institutu tzv. generálního inhibitoria (§47 odst. 4, §44a odst. 1 exekučního řádu) plyne, že nemovitosti musejí být popsány takovým způsobem, aby je nebylo možno zaměnit s jinými, a že tam, kde zákon stanoví způsob popisu věci (v daném případě zákon č. 344/92 Sb. o Katastru nemovitostí České republiky /katastrální zákon/ ve znění pozdějších předpisů), že popis věci musí těmto zákonným požadavkům odpovídat. Je tomu tak již proto, aby bylo mimo jakoukoli pochybnost, kterých nemovitostí se zákaz nakládání týká.
Z uvedeného plyne, že bylo-li dražební jednání nařízeno a byl-li příklep udělen na nemovitosti jiné než ty, k jejichž prodeji byl v předmětném exekučním řízení, tedy řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 4332/2005 k vymožení pohledávky ve výši 81.949,- Kč a nákladů exekuce, vydán exekuční příkaz, došlo – řečeno slovy ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř. – „při nařízení dražebního jednání a při provedení dražby k porušení zákona.“
Napadené měnící rozhodnutí odvolacího soudu tudíž – protože v konečném důsledku vedlo k neudělení příklepu – nesprávné není. Ačkoli totiž – spatřoval-li odvolací soud porušení zákona ve smyslu ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř. v porušení zásady „přiměřenosti exekuce“ – spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení, je věcně správné, jelikož vedlo k odstranění důsledků, jež by s sebou přinášel příklep na nemovitosti, k jejichž prodeji nebyl vydán exekuční příkaz (a v jejichž postižení povinná, jak plyne z jejího odvolání, spatřovala porušení zásady přiměřenosti exekuce, měla-li by k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 81.948,- Kč být provedena /v pořadí druhá/ dražba dalších nemovitostí s výslednou cenou 901.441,- Kč, vydražených posléze za nejvyšší podání v částce 2,100.000,- Kč).
Z uvedených důvodů (k zamítnutí dovolání proto, že rozhodnutí odvolacího soudu, spočívající sice na nesprávném právním posouzení, je však v konečném důsledku věcně správné, srov. rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 51/2005) Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu