ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1059.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 1059/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce DOMOV 94, bytové družstvo se sídlem v Brně, nám. SNP č. 29, IČO 60734981, proti žalovanému Ing. F. Š., CSc. , zastoupenému JUDr. Zdeňkou Jedličkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pekařská č. 21, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C 36/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. září 2011 č. j. 49 Co 193/2011-28, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř):
Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2011 č. j. 49 Co 193/2011-28, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2011 č. j. 51 C 36/2011-19, jímž byla odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná žalovaným u Městského soudu v Brně dne 25. 10. 2010 a doplněná podáním ze dne 27. 6. 2011 a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)].
V posuzovaném případě žalovaný ve svém podání ze dne 22. 10. 2010 označeném jako „žaloba pro zmatečnost“ a doručeném Městskému soudu v Brně dne 25. 10. 2010 neoznačil jednoznačně rozhodnutí, proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje, a neučinil tak ani poté, co jej Městský soud v Brně usnesením ze dne 26. 5. 2011 č. j. 51 C 36/2011-10 vyzval k doplnění žaloby o označení napadeného rozhodnutí a poučil jej o tom, jak má doplnění žaloby provést, jakož i o tom, že v případě nevyhovění této výzvě bude žaloba odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že označení rozhodnutí, proti němuž směřuje žaloba pro zmatečnost [datem jeho vyhlášení (vydání) a jednacím číslem, popřípadě spisovou značkou, nebo alespoň takovými údaji, aby je bylo možné bez pochybností odlišit od jiných soudních rozhodnutí vydaných mezi stejnými účastníky], je jednou z náležitostí žaloby pro zmatečnost požadovaných zákonem (srov. §232 odst. 1 o. s. ř.) a že v případě nedostatku této náležitosti žaloba pro zmatečnost trpí vadou, bez jejíhož odstranění není možné v řízení o žalobě pokračovat (srov. §43 odst. 2 větu první o. s. ř.), je dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, které z uvedeného právního názoru vychází a které je založeno na obsahu spisu odpovídajícím zjištění, že žalovaný vadu žaloby přes výzvu soudu prvního stupně neodstranil, zjevně bezdůvodné; Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2013
JUDr. Jiří Doležílek, v. r.
předseda senátu