ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1210.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 1210/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci dědictví po Ing. I. Š., za účasti Ing. P. Š. , zastoupeného Mgr. Ing. Jindřiškou Jirákovou, Ph. D., advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Smetanovo náměstí č. 279, o žalobě na obnovu řízení podané Ing. P. Š. proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7. března 2008, č.j. 22 D 69/2003-168, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 22 D 69/2003, o dovolání Ing. P. Š. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. června 2011, č. j. 17 Co 555/2010-339, takto:
Dovolání Ing. P. Š. se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 7.3.2008, č.j. 22 D 69/2003-168, v řízení o dědictví po Ing. I. Š. určil obvyklou cenu majetku, který měla zůstavitelka s pozůstalým manželem ke dni úmrtí ve společném jmění manželů, částkou 434.522,71 Kč, výši závazků částkou 1.152.354,30 Kč, a co ze společného jmění patří do dědictví a co pozůstalému manželovi; dále určil obvyklou cenu majetku zůstavitelky ke dni její smrti částkou 217.261,36 Kč, výši dluhů částkou 588.677,20 Kč a výši předlužení dědictví částkou 371.415,84 Kč a potvrdil, že „veškerý zůstavitelčin majetek“ nabývá Ing. P. Š. s povinností uhradit dluhy zůstavitelky do výše ceny nabytého dědictví a rozhodl o odměně soudního komisaře a o náhradě jeho hotových výdajů.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.2.2010, č.j. 17 Co 517/2009-265, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 2.10.2009, č.j. 22 D 69/2003-258, kterým bylo odvolání Ing. P. Š. podané proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7.3.2008, č.j. 22 D 69/2003-168, odmítnuto pro opožděnost.
Proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7.3.2008, č.j. 22 D 69/2003-168, podal Ing. P. Š. dne 10.4.2008 (doplněno podáním ze dne 15.6.2009 a ze dne 12.5.2010) žalobu na obnovu řízení. Důvod obnovy spatřoval v tom, že předmětem dědictví měl být spoluvlastnický podíl zůstavitelky ve výši ideální 1/11 pozemku parc. č. v k.ú. Havlíčkův Brod, zapsaném na LV č. nikoliv pouze ve výši ideální 1/22, přičemž odkázal na výpis z katastru nemovitostí.
Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 25.8.2010, č.j. 22 D 69/2003-304, "návrh" na obnovu dědického řízení zamítl a „nepřiznal účastníkům“ náhradu nákladů řízení. Dovodil, že „objevení nového majetku není důvodem pro obnovu řízení“; navíc důkaz výpisem z katastru nemovitostí „bylo možno provést v původním řízení“.
K odvolání Ing. P. Š. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 20.6.2011, č.j. 17 Co 555/2010-339, usnesení soudu prvního stupně „ve výroku I.“ potvrdil a „ve výroku II.“ zrušil. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně o tom, že důvodem pro obnovu řízení není „dosud neprojednaný majetek v dědickém řízení“, a doplnil, že ostatní námitky, které Ing. P. Š. uvedl jako důvody obnovy v podání doručeném soudu prvního stupně dne 10.4.2008, „nepředstavují důvody pro povolení obnovy řízení podle platného procesního práva“.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal Ing. P. Š. dovolání. Namítá zejména, že v řízení o dědictví s ním „nebylo jednáno jako s účastníkem řízení“; že nebyl poučen o „možnosti odmítnutí dědictví“ ani o „možnosti nabídnutí dědictví věřitelům k úhradě jejich pohledávek“; že „neměl možnost vyjádřit se k soupisu aktiv a pasiv dědictví“ a že mu tím „bylo odňato právo odmítnout dědictví a možnost přenechat dědictví věřitelům k úhradě dluhů“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „o.s.ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání; neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo Ing. P. Š. doručeno dne 9.8.2011 a že Ing. P. Š. podal proti tomuto usnesení dovolání osobně na podatelně Okresního soudu v Havlíčkově Brodě dne 11.10.2011, které doplnil podáním doručeným Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě dne 12.10.2011.
Protože usnesení odvolacího soudu obsahuje správné poučení o přípustnosti dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se dovolání podává, uplynula Ing. P. Š. lhůta k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí podle ustanovení §243c odst. 1 a §57 odst. 2 o. s. ř. dnem 10.10.2011.
Vzhledem k tomu, že Ing. P. Š. podal dovolání až po uplynutí dvouměsíční dovolací lhůty, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dovolání Ing. P. Š. podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. - protože to v rozporu s ustanoveními §241b odst. 1 a §208 odst. 1 o. s. ř. neučinil soud prvního stupně - odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2013
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu