ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1695.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 1695/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce M. K. , zastoupeného JUDr. Petrem Prokopiusem, advokátem se sídlem v Opavě, Lidická č. 792/17, proti žalované Slezské univerzitě v Opavě, příspěvkové organizaci se sídlem v Opavě, Na Rybníčku č. 626/1, IČO 47813059, zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, advokátem se sídlem v Opavě, nám. Republiky č. 2/1, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 6 C 19/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. ledna 2013, č. j. 16 Co 266/2012 - 170, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Hulvy, advokáta se sídlem v Opavě, nám. Republiky č. 2/1.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2013, č. j. 16 Co 266/2012-170, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. ve vztahu k obsahově shodné dřívější právní úpravě například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/94, uveřejněný v časopise Práce a mzda č. 7-8, roč. 1996, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1228/99, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, roč. 2001, anebo právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 21 Cdo 379/2000, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek pod číslem C 164) a není důvod, aby rozhodná právní otázka [hodnocení stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a hledisek pro vymezení relativně neurčité (abstraktní) hypotézy právní normy - ustanovení §55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce] byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2013
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu