ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1993.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 1993/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně P. S. , zastoupené JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem se sídlem v Husinci, Na Ohradách č. 31, proti žalované Kadeřnickému a kosmetickému salonu DONNA, spol. s r.o. se sídlem v Praze 2, Korunní č. 58, IČO 60198281, zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem se sídlem v Praze 2, V Tůních č. 1637/3, o 107.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 326/2009, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2011 č.j. 62 Co 257/2011-118, takto:
Usnesení městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 31.10.2007 domáhala, aby jí žalovaná zaplatila nedoplatek mzdy ve výši 2.400,- Kč a náhradu škody ve výši 105.000,- Kč, obojí se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 4.9.2006 jako kadeřnice a že vedle základní mzdy ve výši 9.090,- Kč měsíčně měla pobírat také "náhradu za respektování zákazu konkurence" ve výši 300,- Kč měsíčně, kterou ji však žalovaná za období od září 2006 do ledna 2007 a od března do května 2007 nevyplatila. Pracovní poměr účastnic byl rozvázán dnem 31.7.2007; protože jí žalovaná nevydala při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání a protože žalobkyně nebyla z tohoto důvodu přijata do "trvalého" pracovního poměru u nového zaměstnavatele (společnosti PRONTRA, s.r.o.) s "nástupním platem" ve výši 35.000,- Kč měsíčně, vznikla tím žalobkyni škoda za období 3 měsíců (od 15.8. do 15.11.2007) ve výši 105.000,- Kč.
Obvodní soud pro Prahu 2 platebním rozkazem ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 107.400,- Kč s úroky z prodlení, které vyčíslil, a na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta JUDr. Josefa Kešnera 31.130,40 Kč, nebo aby podala proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů od jeho doručení odpor.
Podle obsahu doručenky byl uvedený platební rozkaz doručen žalované dne 28.1.2009. Poté, co ze zprávy České pošty, s.p. ze dne 17.7.2009 zjistil, že zásilku s platebním rozkazem adresovanou žalované "převzala pí M." a "převzetí stvrdila svým podpisem a razítkem firmy Kadeřnické a kosmetické studio Lorna s.r.o." (zřejmě šlo o obchodní společnost LORMA PRAHA, spol. s r.o., IČO 48036951) a že "z fotokopie dodejky a z doručovací knihy nevyplývá, že by šlo o zásilku do vlastních rukou", Obvodní soud pro Prahu 2 dne 12.8.2009 nařídil opětovné doručení platebního rozkazu žalované s tím, že "za žalov. převzala jiná společnost (jiné IČO)". Platební rozkaz byl poté žalované doručen dne 21.9.2009 a podáním došlým soudu prvního stupně dne 5.10.2009 proti němu podala odpor.
Obvodní soud pro Prahu 2 poté věc projednal a rozsudkem ze dne 26.1.2011 č.j. 18 C 326/2009-87 uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni 2.400,- Kč s úrokem z prodlení "od 31.10.2007 ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí do zaplacení", zamítl žalobu o zaplacení dalších 105.000,- Kč "se zákonným úrokem z prodlení od 31.10.2007" a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 25.008,- Kč k rukám advokáta JUDr. Oto Kunze. Z provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně, která pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 4.9.2006 jako kadeřnice, podala dne 28.5.2007 výpověď z pracovního poměru, podle níž pracovní poměr účastnic skončil dnem 31.7.2007, že žalovaná vystavila dne 8.8.2007 zápočtový list, který doručila žalobkyni (žalobkyně měla zápočtový list ode dne 15.8.2007 uložen na "poště"), a že dopisem ze dne 15.8.2007 společnost PRONTRA, s.r.o. sdělila žalobkyni, že její žádost o přijetí do trvalého pracovního poměru byla "z důvodu nepředložení zápočtového listu a pracovního posudku zamítnuta", a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do částky 2.400,- Kč, neboť v tomto rozsahu došlo ze strany žalované k uznání nároku, že u požadované náhrady škody ve výši 105.000,- Kč není příčinná souvislost mezi vystavením zápočtového listu až po skončení pracovního poměru (i když připustil, že žalovaná nepostupovala správně, když potvrzení o zaměstnání nevystavila již při skončení pracovního poměru) a tvrzenou škodou, která "měla spočívat v ušlém zisku na základě nepřijetí žalobkyně do pracovního poměru".
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.11.2011 č.j. 62 Co 257/2011-118 zrušil rozsudek soudu prvního stupně, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovodil, že soud prvního stupně svůj platební rozkaz ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a doručil žalované na adresu jejího sídla uvedeného v obchodním rejstříku dne 28.1.2009; na doručence je žalovaná "správně označena obchodní firmou, identifikačním číslem a adresou sídla" a "písemnost převzala dne 28.1.2009 pověřená osoba žalované, což stvrdila podpisem a otiskem razítka", a, i když se "otisk razítka neshoduje zcela s obchodní firmou žalované", nezakládá tato skutečnost sama o sobě pochybnosti o tom, zda platební rozkaz byl žalované řádně doručen. Žalovaná doručení platebního rozkazu "nesporovala", na základě platebního rozkazu vyplatila žalobkyni 154.359,30 Kč, domnívala se, že "platební rozkaz nabyl právní moci již v lednu 2009", a teprve z vyjádření soudu "zjistila, že platební rozkaz jí měl být doručen vadně". Soud prvního stupně měl podle názoru odvolacího soudu "zřejmě pochybnosti o správnosti doručení", učinil "dotaz na doručovací poštu" a na základě její odpovědi "chybně dovodil", že platební rozkaz nebyl doručen řádně a znovu jej doručil dne 21.9.2009. Odvolací soud uzavřel, že platební rozkaz byl žalované řádně doručen již dne 28.1.2009 a že proto odpor, který žalovaná podala proti tomuto platebnímu rozkazu až dne 5.10.2009, je opožděný. Projednávaná věc tedy byla pravomocně rozhodnuta platebním rozkazem soudu prvního stupně ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a a rozsudek soudu prvního stupně ze dne 26.1.2011 č.j. 18 C 326/2009-87 vůbec neměl být vydán, neboť tu "chybí základní podmínka řízení, a to způsobilá žaloba".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítla, že odvolací soud nesprávně posoudil doručení platebního rozkazu do vlastních rukou žalované v lednu 2009. Podle sdělení České pošty ze dne 17.7.2009 byl platební rozkaz doručován dne 28.1.2009, tuto zásilku převzala paní M., která převzetí stvrdila svým podpisem a razítkem společnosti "Kadeřnické a kosmetické studio LORNA s.r.o." (zřejmě šlo o obchodní společnost LORMA PRAHA, spol. s r.o., IČO 48036951) a "z dodejky nevyplývá, že by šlo o zásilku do vlastních rukou". Paní M. přitom nikdy nebyla zaměstnancem žalované a nebyla ani žalovanou pověřena (oprávněna) přebírat pro ni poštovní zásilky. Použité razítko rovněž nepatří žalované, ale jiné společnosti. Platební rozkaz byl pravděpodobně doručován ve "špatné obálce, která není určena pro zásilky směřované do vlastních rukou příjemce". Správné označení žalované na doručence (firma, adresa a IČO) nemá nic společného s tím, jak a komu byl platební rozkaz ve skutečnosti doručen. Žalovaná dovozuje, že ani jedna z podmínek stanovených pro doručování platebních rozkazů a doručování písemností od soudu nebyla splněna, a poukázala na judikaturu soudů, podle níž nelze platební rozkaz považovat za doručený ani tehdy, jestliže se shodou okolností dostal do dispozice účastníka, kterému byl určen, jestliže byl doručen nesprávné osobě. Žalovaná nezpochybňuje, že se platební rozkaz skutečně dostal, byť se zpožděním, do jejích rukou, nicméně způsob, jakým se tak stalo, nelze považovat za řádné doručení platebního rozkazu. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání žalované zamítl. Souhlasila se závěrem odvolacího soudu, podle kterého platební rozkaz byl žalované dne 28.1.2009 řádně doručen a žalovaná ho obdržela. Uvedla, že obě společnosti (Kadeřnický a kosmetický salon DONNA, spol. s r.o. a "Kadeřnické studio LORMA spol. s r.o." - zřejmě jde o obchodní společnost LORMA PRAHA, spol. s r.o., IČO 48036951) sídlí na stejné adrese a jsou spojeny osobou jednatelky obou společností M. M. a že je pravděpodobné, že zásilku převzala fyzická osoba pověřená přijímáním zásilek doručovaných na adresu sídla obou právnických osob.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), neboť napadené usnesení bylo vydáno v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání žalované proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Otázku, zda řízení v projednávané věci bylo vskutku skončeno - jak dovodil odvolací soud - pravomocným platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a, je třeba i v současné době posuzovat podle právní úpravy účinné v době, kdy byl učiněn v pořadí první pokus o jeho doručení žalované, tedy podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů účinném do 30.6.2009 (dále jen "OSŘ").
Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem; v platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal (§172 odst.1 OSŘ).
Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno (§173 odst.1 OSŘ).
Písemnost určenou právnické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího sídla zapsanou do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu, kde skutečně sídlí (§47 odst.1 OSŘ). Za právnickou osobu mohou doručovanou písemnost přijmout orgány a osoby uvedené v ustanovení §21 OSŘ, její zaměstnanci (členové), kteří tím byli pověřeni, nebo jiné fyzické osoby, které k tomu právnická osoba zmocnila (§47 odst.1 OSŘ).
Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku (§174 odst.1 OSŘ). Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání (§174 odst.2 věta první OSŘ). Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne (§174 odst.3 část první věty před středníkem OSŘ). Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání odporu není oprávněn (§174 odst.3 věta druhá OSŘ).
Z uvedeného v první řadě vyplývá, že účinky pravomocného rozsudku má jen takový platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor. Stavu, že proti platebnímu rozkazu nebyl podán odpor, je třeba - z pohledu ustanovení §174 odst.1 OSŘ - postavit na roveň případ, že proti platebnímu rozkazu byl sice podán odpor, avšak takový odpor byl soudem pravomocně odmítnut, neboť ke zrušení platebního rozkazu - jak vyplývá z povahy věci - nemůže dojít na základě opožděného odporu nebo odporu podaného tím, kdo k němu není oprávněn (legitimován).
V projednávané věci žalovaná podala proti platebnímu rozkazu soudu prvního stupně ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a podáním došlým soudu prvního stupně dne 5.10.2009 odpor. Vzhledem k tomu, že odpor žalované nebyl pravomocným usnesením soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu odmítnut, neodpovídá zákonu závěr odvolacího soudu o tom, že platební rozkaz soudu prvního stupně ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a má účinky pravomocného rozsudku a že proto byla věc tímto platebním rozkazem pravomocně rozhodnuta.
Dovolací soud nesouhlasí s odvolacím soudem ani v tom, že by platební rozkaz soudu prvního stupně ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a byl žalované řádně doručen již dne 28.1.2009.
V průběhu řízení před soudy vyšlo najevo, že uvedený platební rozkaz doručovaný žalované prostřednictvím doručujícího orgánu (držitele poštovní licence) převzala dne 28.1.2009 paní M., která "převzetí stvrdila svým podpisem a razítkem firmy Kadeřnické a kosmetické studio Lorna s.r.o." (zřejmě šlo o obchodní společnost LORMA PRAHA, spol. s r.o., IČO 48036951). Vzhledem k tomu, že paní M. nebyla statutárním (jiným) orgánem žalované a ani osobou uvedenou v ustanovení §21 OSŘ, mohlo tím dojít k řádnému doručení písemnosti žalované, jen kdyby - jak vyplývá z ustanovení §47 odst.2 OSŘ - bylo prokázáno, že paní M. byla zaměstnankyní žalované, která byla žalovanou pověřena přijímáním písemností, nebo že žalovaná zmocnila paní M., aby pro ni, i když nebyla její zaměstnankyní, přijímala písemnosti. Žalovaná popřela, že by pověřila nebo zmocnila paní M. k přijímání písemností od doručujícího orgánu, a soudy se touto otázkou v průběhu řízení blíže nezabývaly a k jejímu objasnění neprovedly žádné šetření. Závěr odvolacího soudu, podle kterého byl platební rozkaz soudu prvního stupně ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a žalované řádně doručen dne 28.1.2009, tedy nemůže (zatím) obstát. Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že platební rozkaz se později dostal do dispozice žalované, neboť taková skutečnost nepřestavuje zákonu odpovídající doručení písemnosti adresátu.
V neposlední řadě měl odvolací soud vzít v úvahu, že soud prvního stupně - poté, co vyhodnotil doručení platebního rozkazu ze dne 15.10.2008 č.j. 29 Ro 514/2007-35a žalované dne 28.1.2009 jako neúčinné [srov. jeho poznámku ve spise "za žalov. převzala jiná společnost (jiné IČO)"] - platební rozkaz znovu doručil žalované "v původní podobě", tedy včetně poučení, že proti platebnímu rozkazu lze podat odpor do 15 dnů od jeho doručení. I když opětovné doručení platebního rozkazu, který by byl již dříve žalovanému řádně doručen, nezakládá pro žalovaného novou (další) lhůtu k podání odporu (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.1996 sp. zn. 2 Cdon 1154/96, které bylo uveřejněno pod č. 5 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998), je třeba přihlédnout rovněž k tomu, že opětovným doručením platebního rozkazu bylo žalovanému poskytnuto (objektivně vzato) nesprávné poučení, že odpor proti platebnímu rozkazu bude včasný, podá-li odpor ve lhůtě počítané od tohoto nového (dalšího) doručení platebního rozkazu, a že odpor proti platebnímu rozkazu nelze - obdobně jako je tomu u odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. §204 odst.2 OSŘ) - považovat za opožděný, i kdyby byl podán po uplynutí patnáctidenní lhůty, jestliže se žalovaný řídil (nesprávným) poučením soudu o možnosti podat odpor nebo o lhůtě k odporu.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci. Nejvyšší soud České republiky proto napadené usnesení podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc podle ustanovení §243b odst. 3 věta první o.s.ř. vrátil odvolacímu soudu (Městskému soudu v Praze) k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. července 2013
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu