ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.2128.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 2128/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobců a) M. B. a b) L. B. , obou zastoupených JUDr. Zuzanou Špitálskou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Plzeňská č. 232/4, proti žalovanému GOLDBECK Prefabeton s. r. o. se sídlem ve Vrdech, Chrudimská č. 42, IČO 49823329, zastoupenému JUDr. Karlem Zíkou, advokátem se sídlem v Kutné Hoře, Benešova č. 610, o náhradu škody, za účasti České pojišťovny a. s. se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 8 C 8/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. března 2012 č. j. 23 Co 18/2012-293, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Žalovaný podal dne 31. 5. 2012 dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2012 č. j. 23 Co 18/2012-293, kterým byl změněn mezitímní a částečný rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 11. 10. 2011 č. j. 8 C 8/2009-268, jímž bylo rozhodnuto, že „nárok žalobce a) proti žalovanému je co do základu důvodný s tím, že žalovaný coby zaměstnavatel je zproštěn odpovědnosti za škodu v rozsahu padesáti procent“, tak, že „nárok žalobce a) proti žalovanému je dán do výše 80 %“.
Protože dovolání žalovaného neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá [vylíčení okolností, v nichž žalovaný spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a protože lhůta dvou měsíců určená k podání dovolání a počítaná od doručení napadeného rozsudku odvolacího soudu žalovanému (jeho zástupci) dne 2. 4. 2012, během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit (§240 odst. 1, §241b odst. 3 o. s. ř.), marně uplynula dne 4. 6. 2012 (srov. §57 odst. 2 o. s. ř.), zabránil žalovaný dovolacímu soudu, který je vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.), aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu z hlediska jeho správnosti přezkoumat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2013
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu