ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.3434.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 3434/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci dědictví po B. Š., za účasti 1) České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, územního pracoviště Střední Čechy, Praha 1, náměstí Republiky č. 3, 2) JUDr. I. P., a 3) České republiky - Ministerstva obrany (Vojenského úřadu pro právní zastupování) v Praze 6, Náměstí Svobody č. 471, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. D 1280/2003, o dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. února 2012 č. j. 24 Co 437/2011-324, takto:
Dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23.2.2012 č.j. 24 Co 437/2011-324 bylo usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 21.6.2011 č.j. D 1280/2003-285, jímž bylo rozhodnuto o rozvrhu výtěžku likvidace dědictví ve výši 33.000,- Kč, potvrzeno ve výroku o uspokojení pohledávky České republiky - Okresního soudu v Kladně částkou 2.100,- Kč, změněno ve výrocích o uspokojení pohledávky advokáta JUDr. I. P. (odvolací soud rozhodl, že pohledávka JUDr. P. se uspokojuje částkou 6.180,- Kč, zatímco soud prvního stupně tuto pohledávku do rozvrhu nezařadil) a pohledávky České republiky - Ministerstva obrany (odvolací soud rozhodl, že pohledávka se uspokojuje částkou 24.720,- Kč, zatímco soud prvního stupně tuto pohledávku do rozvrhu nezařadil), a zrušeno ve výroku, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, že pohledávka zůstavitele vůči společnosti JISTUZA, výrobně - obchodnímu družstvu ve výši 68,68 Kč "připadá" České republice, s tím, že věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podala dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo usnesení soudu prvního stupně změněno a zrušeno.
Dovolání proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu není vzhledem k ustanovení §237 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) přípustné, neboť dovoláním napadenými výroky usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v dovolání zpochybňuje uspokojení pohledávek věřitelů ve výši 6.180,- Kč a ve výši 24.720,- Kč, tj. celkem 30.900,- Kč); okolnost, že usnesení odvolacího soudu obsahovalo nesprávné poučení o přípustnosti dovolání, je tu sama o sobě nerozhodná a nemůže mít vliv na závěr o nepřípustnosti dovolání (srov. též právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2003 sp. zn. 29 Odo 10/2003, které bylo uveřejněno pod č. 118 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).
Dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti zrušovacímu výroku usnesení odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť jím odvolací soud nerozhodl ve věci samé, ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.9.2007 sp. zn. 21 Cdo 1800/2006, které bylo uveřejněno pod č. 11 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. září 2013
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu