ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.55.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 55/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce A. H. , zastoupeného JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 35, proti žalovanému Středočeské krajské organizaci ČSTV se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Zátopkova č. 100/2, IČO 70925682, zastoupenému JUDr. Přemyslem Hochmanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 1, o 589.437,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 355/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2011 č.j. 62 Co 10/2011-72 takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Přemysla Hochmana, advokáta se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 1.
Stručné odůvodnění (§243 odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13.4.2011 č.j. 62 Co 10/2011-72, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 6.9.2010 č.j. 19 C 355/2009-48, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 589.437,- Kč s "úrokem z prodlení v zákonné výši od 1.1.2007 do zaplacení" jako náhrady mzdy poskytované při neplatném rozvázání pracovního poměru a z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele a kterým bylo žalobci uloženo, aby zaplatil žalovanému na náhradě nákladů řízení 59.988,- Kč k rukám advokáta JUDr. Přemysla Hochmana, a jímž bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 59.628,- Kč k rukám advokáta JUDr. Přemysla Hochmana, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), protože ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. vzhledem k tomu, že v dovolání žalobce byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. §41 odst. 2 o.s.ř.) jen dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř.
Žalobce sice v dovolání mimo jiné uvedl, že napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že má zásadní právní význam, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že "náhrada mzdy žalobci nenáleží", neboť "jeho pracovní poměr u žalovaného skončil na základě fikce ke dni 31.12.2006", když "žalobce v řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru sdělil při soudním jednání, že na dalším zaměstnávání u žalovaného netrvá", a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jeho námitek je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky žalobce tedy nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř.
Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 a 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení §237 odst.3 o.s.ř. - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto.
Protože dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 10.000,- Kč (srov. §3 odst. 1 bod 5, §10 odst. 3, §14 odst.1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb., č. 277/2006 Sb. a Čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 10.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného advokát JUDr. Přemysl Hochman osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad ve výši 2.163,- Kč (srov. §137 odst. 3 a §151 odst.2 o.s.ř.). Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalovanému náklady v celkové výši 12.463,- Kč nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení (§160 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2013
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu