ECLI:CZ:NS:2013:21.ND.385.2012.1
sp. zn. 21 Nd 385/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců 1) A. K. , 2) I. K. , 3) Ing. I. Š. , 4) R. H. , 5) D. Š. , 6) Ing. L. B. , 7) M. B. , 8) Ing. R. J. , 9) Ing. J. N. , 10) I. N. , 11) J. Š. , 12) M. Š. , 13) Ing. Z. V. , 14) M. V. , 15) Z. H. , 16) Ing. L. S. , 17) Z. S. , 18) M. N. , 19) Mgr. V. S. , 20) M. S. , 21) J. O., 22) L. S. , 23) MUDr. L. M. , 24) RNDr. B. D. , 25) RNDr. D. D. , 26) M. F. , 27) K. O. , 28) J. D. , 29) A. D. , 30) E. K. , 31) M. V. , 32) F. G. , 33) O. L. , 34) P. Ž. , 35) J. Ž., 36) M. B. , 37) J. P. , 38) K. P. , 39) Mgr. A. M. , 40) M. J. , 41) Mgr. M. V. , 42) M. V. , 43) L. V. , 44) M. Š. , 45) P. F. , 46) V. H., 47) H. H. , 48) V. B. , 49) B. M. , 50) B. R. , 51) J. J. , 52) D. M. , 53) Z. M. , 54) J. S. , 55) A. H. , 56) J. K., 57) J. S. , 58) Z. S. , 59) R. Š. , 60) L. P. , 61) E. N. , 62) Ing. B. B. , 63) Z. B. , 64) H. H. , 65) Ing. L. K. , 66) M. K. , 67) Ing. J. K. , 68) J. K. , 69) Ing. A. Č. , 70) Š. Č. , 71) L. Š., 72) V. K. , 73) P. K. , 74) J. E. , 75) H. E. , 76) R. V. , 77) R. V. , 78) A. V. , 79) E. P. , 80) Ing. D. S. , 81) Mgr. S. Ch. , 82) A. Ch. a 83) K. V. , všech zastoupených Mgr. Radkem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Jánská č. 25, proti žalovanému SFW, s. r. o. se sídlem v Praze 2, U Zvonařky č. 448/16, IČO 26750287, zastoupenému Mgr. Jiřím Prokopem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jeseniova č. 837/10, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 257/2011, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 257/2011, která má být podle usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. dubna 2012 č.j. 16 C 257/2011-45 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 24. září 2012 č.j. 60 Co 246/2012-73 postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Kroměříži.
Odůvodnění:
Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži domáhali, aby soud dal žalobcům souhlas za žalovaného s „výstavbou domovní plynové kotelny včetně komínu v domě č.p. na pozemku parc. č. st. v k.ú. Kroměříž, obec a okres Kroměříž, na ulici“, v němž jsou žalobci a žalovaný vlastníky bytových jednotek, a s „předložením žádosti o vydání stavebního povolení a následně o kolaudaci u Městského úřadu v Kroměříži, stavebního úřadu“.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 25.4.2012 č.j. 16 C 257/2011-45 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc „přikázána k projednání“ místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dovodil místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 2, v jehož obvodu má žalovaný sídlo (§85 odst. 3 o.s.ř.).
K odvolání žalobců Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 24.9.2012 č.j. 60 Co 246/2012-73 usnesení soudu prvního stupně potvrdil „ve znění, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému“.
Žalobci navrhli, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Kroměříži z důvodu vhodnosti. Důvody delegace spatřují v tom, že „nemovitost, o jejíž úpravy se jedná, se nachází v Kroměříži, všech 83 žalobců vlastní v uvedené nemovitosti bytovou jednotku a i trvalé bydliště má drtivá většina žalobců evidováno v Kroměříži“, že velká část žalobců je „důchodového věku s omezenou pohyblivostí a různými zdravotními problémy“ a že projednávaní věci u Obvodního soudu pro Prahu 2 by „pro některé ze žalobců znamenalo nemožnost zúčastnit se soudního jednání“; naproti tomu žalovaný vykonává svou „obchodní činnost“ na různých místech České republiky a v Kroměříži má zřízenu svou provozovnu. Žalobcům se „i z hlediska ekonomie řízení jeví jako vhodnější, aby spor rozhodoval Okresní soud v Kroměříži“.
Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu v Kroměříži nesouhlasil. Uvedl, že důvodem pro přikázání věci nemůže být ani poloha nemovitosti, ani věk žalobců. Podle žalovaného je třeba přihlédnout též k tomu, že „všichni žalobci jsou právně zastoupeni a nepředpokládá se jejich nutná účast u soudu“. Navrhovaná delegace věci by podle názoru žalovaného mohla být „ekonomičtější“ pouze pro žalobce, ovšem na úkor žalovaného.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu v Kroměříži uvedené žalobci nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání Obvodním soudem pro Prahu 2, který je soudem místně příslušným. Řízení se netýká práv k nemovitosti v Kroměříži, ve které žalobci i žalovaný vlastní bytové jednotky, nýbrž nesouhlasu žalovaného s výstavbou domovní plynové kotelny v této nemovitosti. Důvodem pro delegaci nemohou být ani obtíže spojené pro některé ze žalobců s dosažením místně příslušného soudu, na které žalobci poukazují ve svém návrhu, neboť také tito žalobci se jednání soudu mohou účastnit prostřednictvím svého zástupce, kterému udělili procesní plnou moc. Ekonomická zátěž spojená s účastí zástupce žalobců, který má sídlo v Kroměříži, u jednání místně příslušného Obvodního soudu pro Prahu 2 by se v případě přikázání věci Okresnímu soudu v Kroměříži pouze přesunula ze žalobců na žalovaného, jehož zástupce má sídlo v Praze, a delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobců na přikázání věci Okresnímu soudu v Kroměříži podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2013
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu