ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.3445.2012.1
sp. zn. 22 Cdo 3445/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně H. J. , zastoupené Mgr. Petrem Švadlenou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké Náměstí 135/19, proti žalovanému Ing. V. J. , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 90/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. června 2012, č. j. 25 Co 161/2012-58, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 občanského soudního řádu):
Okresní soud v Hradci Králové (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. října 2011, č. j. 11 C 90/2011-30, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k obchodnímu podílu v obchodní společnosti AVA Reality s. r. o., IČO 62062999, se sídlem v Hradci Králové, Vážní 1003, a rozhodl o náhradě nákladů řízení
Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 27. března 2012, č. j. 25 Co 161/2012-58, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále „ o. s. ř.“), a uvádí, že uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
.
Dovolací soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).
Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání je účastníkům znám a dovolací soud na ně pro stručnost odkazuje.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu by připadala do úvahy jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Těžiště dovolání tvoří výhrady, jimiž se odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně, respektive neúplně zjistil obsah vůle účastníků, neboť pochybil při výkladu dohody o zúžení společného jmění manželů uzavřené účastníky 5. 4. 2001, jestliže z ní zjistil, že předmětný obchodní podíl je podle vůle účastníků ve výlučném vlastnictví žalovaného. K tomu dovolací soud uvádí, že zjišťování vůle účastníků smlouvy je vždy individuální; záleží na úvaze soudu v nalézacím řízení, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená, nebo pokud by byla zjevně porušena výkladová pravidla stanovená v zákoně. Tak tomu v dané věci nebylo. I podle názoru dovolacího soudu z textu smlouvy jasně vyplývá shodné prohlášení, že obchodní podíl patří jen žalovanému. Pokud žalobkyně tvrdí, že vůle stran byla jiná, pak byla v rozporu s jazykovým projevem (§35 odst. 2 obč. zák.); aby bylo možno vůbec uvažovat o právní relevanci tvrzené skutečné (ve smlouvě neprojevené a od jejího obsahu odlišné) vůle účastníků, nevyjádřené v písemné smlouvě, bylo by třeba nejprve její obsah prokázat, přičemž důkazní břemeno leželo na žalované. Nic takového však prokázáno nebylo.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť procesně úspěšnému žalovanému nevznikly náklady, na jejichž náhradu by měl právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2013
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.
předseda senátu