ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.4289.2011.1
sp. zn. 22 Cdo 4289/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka, ve věci žalobkyně Mgr. M. M. , bytem ve V., zastoupené JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, proti žalovanému Bc. P. M. , bytem ve V., zastoupenému JUDr. Klárou Slámovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Urbánkova 3360, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 7 C 41/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. května 2011, č. j. 42 Co 324/2010-342, ve znění usnesení ze dne 7. září 2011, č. j. 42 Co 324/2010-391, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.115,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Zdeňky Pechancové.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 občanského soudního řádu):
Okresní soud ve Vsetíně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. března 2010, č. j. 7 C 41/2005-236, výrokem pod bodem I. přikázal ze společného jmění manželů M. do výlučného vlastnictví žalobkyně garáž bez čísla popisného na parc. č. 10210, jakož i parcelu č. 10210 o výměře 19 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané na listu vlastnictví č. 3392 pro katastrální území Vsetín, okres Vsetín, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj. Výrokem pod bodem II. přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného osobní automobil Š. F. Výrokem pod bodem III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu ze společného jmění manželů 120.011,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výroky pod body IV. a V. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. května 2001, č. j. 42 Co 324/2010-342, ve znění usnesení ze dne 7. září 2011, č. j. 42 Co 324/2010-391, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil, ve výroku III. změnil tak, že žalobkyni uložil, aby zaplatila žalovanému částku 75.783,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. a) a c) občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), a uplatňuje dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 (viz čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
V řízení o vypořádání společného jmění manželů dovolací soud zkoumá přípustnost dovolání ohledně každé vypořádávané položky zvlášť. Skutečnost, že odvolací soud např. změní rozsudek soudu prvního stupně ohledně jedné či několika položek neznamená, že dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. i proti těm částem rozsudku odvolacího soudu, které se týkají jiných položek, a že dovolací soud je již v důsledku částečné změny rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem oprávněn přezkoumat celé rozhodnutí. Jestliže tak odvolací soud změní rozhodnutí soudu prvního stupně o vypořádání společního jmění manželů (dále „SJM“) jen ohledně některých vypořádávaných položek, může dovolací soud přezkoumat jeho rozsudek jako měnící pouze v rozsahu změny rozsudku prvního stupně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2011, sp. zn. 22 Cdo 2627/2011, publikovaný na internetových stránkách www.nsoud.cz). V dané věci byl změněn rozsudek soudu prvního stupně v neprospěch dovolatele jen ohledně částky, kterou mu žalobkyně měla na vyrovnání výše podílů zaplatit; tato změna vychází z odlišného ohodnocení ceny členského podílu, které však žalovaný nenapadá. Dovolání by mohlo být přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tak tomu však není.
K posouzení rozhodnutí odvolacího soudu jako rozhodnutí zásadně právně významného je nutné, aby dovolatel ve svém dovolání vymezil právní otázku, která napadené rozhodnutí činí zásadně právně významným. Nevymezil-li žalovaný v dovolání otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. 28 Cdo 1996/2003, publikované pod C 2463 Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). Tak je tomu i v tomto případě, neboť žalovaný žádnou právní otázkou, která by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným, neoznačuje. Námitky týkající se údajných pochybení při zjišťování skutkového stavu, tedy i toho, zda v případě sporných pozemků byly dány skutkové předpoklady pro tzv. zákonnou výluku ze SJM, odpovídají dovolacímu důvodu uvedenému v §241a odst. 3 o. s. ř., který podle výslovného znění §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. v tomto řízení uplatit nelze. Žádná z tvrzených vad řízení nemá takovou povahu, aby založila po právní stránce zásadní význam napadeného rozhodnutí. Ani výpočet podílů obou účastníků není nesprávný; odvolací soud správně určil hodnotu všech aktiv spadajících do SJM a po odečtu pasív (představujících vnosy žalobkyně, tedy její pohledávku vůči celé mase společného jmění) stanovil hodnotu majetku připadajícího na každého z účastníků; protože žalovaný dostal ze SJM automobil v hodnotě 36.333,- Kč, byla žalobkyni uložena povinnost vyplatit mu na dorovnání podílu částku 75.783, 50 Kč, takže se mu dostalo jedné poloviny hodnoty majetku, určeného k vypořádání (224.233,- Kč), tedy celkem 112.116, 50,- Kč.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Náklady sestávají z odměny za jeden úkon právní služby - sepis vyjádření advokátkou. Vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou byly stanoveny paušální sazby výše odměny za zastupování advokátem v občanském soudním řízení a kterou byla původně změněna vyhl. č. 177/1996 Sb., byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 26/12, s účinností ke dni 7. května 2013, kdy byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013. Odměna v částce 5.580,- Kč podle §6 odst. 1, §8 odst. 6, §7 bod 5 a §11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění vyhl. č. 399/2010 Sb., neboť úkon byl učiněn před 1. 1. 2013, kdy nabyla účinnosti vyhl. č. 486/2012, kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb. (srov. Čl. II a Čl. III vyhl. č. 486/2012 Sb.). Žalobkyni dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 5.880 - Kč. Rovněž jí náleží částka 1235,- Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle §137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše nákladů dovolacího řízení tak činí 7.115,- Kč.
Dovolací soud proto uložil žalovanému, aby nahradil žalobkyni náklady dovolacího řízení 17.230,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně (§160 odst. 1 a §149 odst. 1, §167 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li ve stanovené lhůtě splněna povinnost usnesením uložená, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. června 2013
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.
předseda senátu