ECLI:CZ:NS:2013:22.ND.109.2013.1
sp. zn. 22 Nd 109/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné CREDIT MANAGEMENT SERVICES, a. s., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, IČO: 28419901, zastoupené Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Praze 3, Táboritská 23/1000, proti povinnému T. J., státnímu občanu M. r., bytem posledně v Ú., o 968,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 16 EXE 7344/2012, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 16 EXE 7344/2012, projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Exekutor požádal 10. 5. 2012 Okresní soud v Litoměřicích o pověření k provedení exekuce.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 23. ledna 2013, č. j. 16 EXE 7344/2012-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného za povinným ve výši 968,- Kč s příslušenstvím. Exekučním titulem, je rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. března 2011, č. j. 18 EC 175/2010-55, ve znění opravného usnesení ze dne 17. srpna 2011, č. j. 18 EC 175/2010-82, kterým soud povinnému uložil výše uvedenou povinnost vzniklou nezaplacením jízdného a přirážky k němu. Soud shledal, že věc náleží do pravomoci soudů České republiky podle mezinárodní smlouvy o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech č. 106/1978 Sb.
Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. ledna 2013, č. j. 16 EXE 7344/2012-15, vyplývá, že povinný je státním občanem M. V návrhu na nařízení exekuce stejně jako v exekučním titulu je u jeho osoby uvedená adresa: M. B. Podle centrální evidence obyvatel má povinný zrušený pobyt cizince od 21. 4. 2012 a jeho poslední známá adresa byla v Ú., okres L. Podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto rozhodnutí je veřejnosti k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ) vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
V daném případě není pochyb, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo, kde se a zda vůbec se zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., při určení místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, v jehož obvodu měl povinný poslední známé bydliště, a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud v Litoměřicích, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§11 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. května 2013
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu