ECLI:CZ:NS:2013:22.ND.391.2012.1
sp. zn. 22 Nd 391/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně ANDERSEAL, a. s. , IČO: 28264452, se sídlem v Olomouci, Holická 1173, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze, Týn 1049/3, proti žalovanému J. K. , neznámého pobytu, zastoupeného Mgr. Janem Tůmou, advokátem, se sídlem v Mladé Boleslavi, Na Kozině 1438, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 114 EC 340/2011, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 114 EC 340/2011 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Dne 24. srpna 2011 podala žalobkyně u Okresního soudu v Mladé Boleslavi žalobu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na částku 60.000,- Kč s příslušenstvím, představující dluh z úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.
Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 19. března 2012, č. j. 114 EC 340/2011-68, řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že není dána mezinárodní pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí ve věci. Vyšel z toho, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 15 až 17 nařízení Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen ,,Brusel I.“) a podle čl. 16 odst. 2 nařízení Brusel I. je mezinárodně příslušným soud místa bydliště spotřebitele. Protože nebylo na území České republiky ani za součinnosti jiných orgánů státní správy zjištěno faktické bydliště žalovaného, nebyla podle Okresního soudu v Mladé Boleslavi dána mezinárodní pravomoc českého soudu.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. dubna 2012, č. j. 29 Co 206/2012-78, usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi změnil tak, že řízení pro nedostatek pravomoci českých soudů nezastavil. K odlišnému právnímu názoru dospěl na základě aplikace čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I., podle kterého může být osoba žalována také v jiném členském státě než ve státě svého bydliště, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy. V takovém případě je dána mezinárodní příslušnost soudu místa, kde byl nebo měl být závazek ze smlouvy splněn. Současně poukázal na to, že ve smyslu čl. 23 nařízení Brusel I. byla pravomoc českých soudů dohodnuta, a to v rámci čl. 1 odst. 8 všeobecných smluvních podmínek právního předchůdce žalobce.
Okresní soud v Mladé Boleslavi následně usnesením ze dne 6. září 2012, č. j. 114 EC 340/2011-85, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc po právní moci usnesení předložil Nejvyššímu soudu ve smyslu §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k určení místně příslušného soudu k projednání a rozhodnutí věci. Dospěl k závěru, že není soudem místně příslušným z toho důvodu, že v České republice ani mimo ni nebylo zjištěno místo faktického pobytu žalovaného, jak vyplynulo z výpisů z evidencí a šetření provedenými za součinnosti jiných orgánů státní správy.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud ze spisového materiálu ověřil, že v posuzovaném případě Okresní soud v Mladé Boleslavi řádně zkoumal podle §105 odst. 1 o. s. ř. místní příslušnost soudu a že dospěl ke správnému závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť žalovaný není na adrese označené v návrhu žalobce znám, přičemž jinou adresu žalovaného v České republice ani mimo ni ke dni zahájení řízení se nepodařilo zjistit.
Protože jsou splněny předpoklady stanovené v §11 odst. 3 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení tak, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1, v jehož obvodu má sídlo zástupce žalobkyně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. února 2013
Mgr. Michal Králík, Ph. D.
předseda senátu