ECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.2158.2012.1
sp. zn. 23 Cdo 2158/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce T. K. , zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem Brno, Veveří 57, proti žalované Allianz pojišťovna, a.s. , se sídlem Praha 8, Ke Štvanici 656/3, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47115971, o zaplacení 149 100 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 130 EC 67/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2012, č. j. 15 Co 14/2012-83, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. února 2012, č. j. 15 Co 14/2012-83, výrokem I. potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. července 2011, č. j. 130 EC 67/2011-54, kterým byla výrokem I. zamítnuta žaloba na zaplacení 149 100 Kč s příslušenstvím a výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Oba soudy neshledaly důvodnou žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení 149 100 Kč s příslušenstvím z titulu pojistného plnění vztahující se k pojistné události ze dne 4. 6. 2009 základě pojistné smlouvy č. 00224624 uzavřené mezi účastníky dne 28. 7. 2008 pro případ úrazu ve smlouvě blíže vymezeného, mimo jiné i výlukami. Soudy vyšly z obsahu uvedené pojistné smlouvy, jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob z 1. 1. 2005 (dále jen „VSP“) a Zvláštní pojistné podmínky pro sjednané pojištění Rytmus verze 01/01.09.2007, kde si smluvní strany mimo jiné sjednaly, že pojistné plnění je vyloučeno pro případ úrazu, k němuž došlo jednak při provozování všech sportů v extrémních podmínkách, a to na jakékoli úrovni včetně rekreačního sportu (VSP č.l. 1.16.4.) a jednak úrazu, k němuž došlo u řidiče, spolujezdce nebo cestujícího v motorovém vozidle při jejich účasti na závodech, soutěžích a souvisejících tréninkových jízdách (VSP č.l. 1.16.5.). Z listin vyhotovených v souvislosti s jednáním stran při uzavření smlouvy bylo zjištěno, že smluvní strany shledávají shodnou úroveň sportu v extrémních podmínkách u vyjmenovaných sportů, včetně motoristického sportu.
Podle skutkového závěru soudu prvního stupně žalovaný utrpěl úraz dne 4. 6. 2009 na autodromu v B. při tréninku na závodně-tréninkové akci motoristického sportu, byť u žalobce na rekreační úrovni, když vycházel z provedených důkazů, podle nichž pořádající společnost PRO SPEED na žádost žalobce jej přihlásila do prostřední skupiny tréninku a závodů motocyklů na den 4. 6. 2009 se startovacím číslem 582. Žalobce uvedené společnosti potvrdil i prohlášení o vědomí rizik z takové akce vycházejících. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že na úraz, který žalobce utrpěl při tréninku souvisejícím se závodem, se vztahuje výluka uvedená v čl. 1.16.5. VSP a žalobci tak nárok na pojistné plnění podle pojistné smlouvy s ohledem na ustanovení zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. nenáleží, neboť se nejedná o pojistnou událost, na níž se pojištění vztahuje. Otázkou extremity podmínek při provozování motoristického sportu žalobcem ve smyslu VSP č.l. 1.16.4. se soud s ohledem na okolnosti úrazu utrpěného při závodně-tréninkové motoristické akci nezabýval.
Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že ani v právním posouzení věci soud prvního stupně nepochybil. Soud prvního stupně sice uvedl, že se otázkou extremity podmínek při provozování motoristického sportu nezabýval, ale odvolací soud konstatoval, že z obsahu provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že žalobce utrpěl úraz na motocyklu zn. D. při jízdě na motodromu v B. – M. okruhu při tréninkové jízdě, kdy žalobce byl seznámen s podmínkami rizika závodu a vstoupil do rizikového prostředí, které lze charakterizovat jako extrémní podmínky, pro něž platí výluka z uzavřeného pojištění ve smyslu VSP č.l. 1.16.4.
Odvolací soud proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Důvodnost podaného dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a písm. 2 odst. b) o. s. ř.].
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v odstranění právní nejistoty v uzavřenou smlouvu, resp. nejistoty otázky plnění v případě pojistné události při volné jízdě pro veřejnost na motocyklu na závodním uzavřeném okruhu a nejednotné posuzování nároku na plnění při úrazu na motorkách různými pojišťovnami, což dokládá vlastním dotazníkovým průzkumem mezi motorkáři.
Oběma soudům vytýká, že se nezabývaly výkladem pojmu „extrémní“a má za to, že bylo namístě vyhovět návrhu na vypracování znaleckého posudku, který by obsah tohoto pojmu objasnil.
Dovolatel je přesvědčen, že byl řádně pojištěn na jízdy na motocyklu pro veřejnost na závodním okruhu.
Poukazuje rovněž na to, že VSP byly žalovanou doplněny o zvláštní pojistné podmínky až dne 1. 2. 2012, s cílem upřesnění formulace výluky z pojistného plnění, což dokládá, že formulování výluky v době uzavření pojistné smlouvy nebylo pregnantní, a mělo tak být plněno ve prospěch žalobce.
Dovolatel rovněž namítá, že bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce, jestliže v rámci přípravy soudního řízení vedla řízení jiná osoba, než která, jako soudce, věc následně soudila.
Dovolatel navrhl, aby oba rozsudky vydané v dané věci byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobce navrhla jeho odmítnutí, neboť se domnívá, že oba soudy rozhodly správně. Za zásadní právní význam nepovažuje, otázku řešení pojistného plnění s ohledem na praktiky jiných pojistitelů. Oprávněnost uplatněného nároku nemůže podle žalované odůvodnit ani dovolatelem namítaná změna VSP.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se zřetelem k bodu 7. článku II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2013, tj. před novelou občanského soudního řádu učiněnou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), po té, co zjistil, že dovolání žalobce bylo podáno včas (§240 odst. 1 o. s. ř.) a je řádně zastoupen advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), zkoumal, zda je dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
V posuzované věci není dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je-li napadán potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, a není přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jestliže soud prvního stupně rozhodoval ve věci jediným rozsudkem.
Zbývá tedy posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Předpokladem pro závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Je třeba konstatovat, že přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Teprve za situace, kdy dovolací soud shledá přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku, může se zabývat uplatněnými dovolacími důvody.
Dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud rozhodl s ohledem na skutková zjištění po právu, jestliže žalobci nepřiznal uplatněný nárok na zaplacení pojistného plnění, vyplynulo-li ze skutkových zjištění soudů, že žalobce provozoval dne 4. 6. 2009 činnost, pro kterou byla ve sjednané pojistné smlouvě, resp. VSP, sjednána výluka pojištění, když žalobce provozoval jízdu na motocyklu v extrémních podmínkách jako účastník tréninku na závodně-tréninkové akci motoristického sportu pod startovním číslem 582 na motodromu M. okruhu v B. a z provedených důkazů vyplynulo, že žalobce provozoval v době, kdy utrpěl úraz, extrémní sport. Odvolací soud tedy správně uzavřel, že pro posuzovaný případ platí nejen výluka z pojištění podle 1.16.5. VSP, ale i výluka z pojištění podle 1.16.4 VSP, zahrnující úrazy, k nimž došlo při provozování všech sportů v extrémních podmínkách, a to na jakékoli úrovni, včetně rekreačního sportu. Žalobce utrpěl úraz ve chvíli, kdy byl seznámen s riziky při konání závodně-tréninkové akce a vstoupil do rizikového prostředí, které lze charakterizovat jako extrémní podmínky, pro které platí výluka z pojištění.
Nutno připomenout, že při dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny. Skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Nenapadá-li tedy žalobce svými dovolacími námitkami ve skutečnosti závěr právní, nýbrž závěr skutkový, který je výsledkem hodnocení provedených důkazů a který se vztahuje pouze ke skutkově jedinečnému případu, uplatňuje tak dovolací důvod, který uplatnit nelze, protože dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) ani písm. b) o. s. ř.
Dovolací soud proto uzavřel, že dovolání žalobce nemá ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam, není tudíž podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, a proto jej podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. června 2013
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu