ECLI:CZ:NS:2013:23.ND.113.2013.1
sp. zn. 23 Nd 113/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci péče o V. R. a R. R. , obou zastoupených kolizním opatrovníkem Městským úřadem v B., dětí matky P. L. , zastoupené Mgr. Petrem Knapem, advokátem, se sídlem v Hustopečích, Mrštíkova 15, a otce J. R. , o úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 19 P 40/2013, o návrhu matky na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 19 P 40/2013 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Břeclavi.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v České Lípě je vedeno řízení ve věci péče o nezletilého V. R. a nezletilou R. R.
Matka nezletilých dětí podala návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Břeclavi, což odůvodnila tak, že jde o zájmy nezletilých dětí.
Otec s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi nesouhlasí. Podle jeho názoru nejsou dány důvody pro delegování věci k uvedenému soudu. Stávající stav, kdy matka nezletilých dětí „před rokem po přiznané nevěře unesla naše společné nezletilé děti bez mého souhlasu ke své matce na Moravu, 450 km daleko od našeho domu a tam je ihned přihlásila k trvalému pobytu a do školy a školky, na uvedené adrese nebydlí, našla si dalšího milence a nastěhovala se k němu do domu, taktéž v obci L.“, nemůže založit důvod pro delegaci. Děti podle otce opakovaně tvrdí, že chtějí bydlet ve svém domě u otce v K., kde žili od narození. Otec dále poukázal na to, že matka mu brání ve styku s dětmi tak, že děti vždy odvezla pryč, když za nimi na Moravu dojel.
Opatrovníku nezletilých byl návrh na delegaci vhodnou doručen dne 28. března 2013, k tomuto podání se však opatrovník ve stanovené lhůtě nevyjádřil, přestože byl poučen, že pokud se k tomuto návrhu nevyjádří, bude se mít za to, že s návrhem souhlasí.
Podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Okresnímu soudu v České Lípě a Okresnímu soudu v Břeclavi, jemuž má být věc přikázána, návrh matky na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V nyní posuzované věci nebyly žádné důvody ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. tvrzeny navrhovatelkou, otec nezletilých dětí s přikázáním věci Okresnímu soudu v Břeclavi vyslovil svůj nesouhlas a opatrovník nezletilých se k tomuto návrhu nevyjádřil.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu matky na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2013
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu