ECLI:CZ:NS:2013:23.ND.395.2012.1
sp. zn. 23 Nd 395/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobců a) F. P. , a b) I. P. , obou zastoupených Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem Jenštejn, Cechovní 214, proti žalované KV ADMIRAL PLUS REALITY, s.r.o. , se sídlem Praha 3 - Žižkov, Husinecká 903/10, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 288 64 981, zastoupené JUDr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem Jihlava, Na Dolech 4872/15, o zaplacení 280 000 Kč ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 16 C 201/2012, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 16 C 201/2012 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 předložil Nejvyššímu soudu České republiky věc vedenou pod sp. zn. 16 C 201/2012 s návrhem, aby byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě (§12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“). Uvedl, že žalovaná má fakticky sociální sídlo v J., odkud vyvíjí svoji činnost, oba žalobci mají bydliště v J., zástupce žalované má též sídlo v J. a jako předběžná otázka se bude ve věci řešit problematika tvrzené závady na převáděných nemovitostech ležících v obvodu působnosti Okresního soudu v Jihlavě; mimo to byly navrženy výslechy svědkyň, které bydlí (mají místo podnikání) rovněž v J. Z uvedených důvodů má soud za to, že projednání věci před Okresním soudem v Jihlavě bude hospodárnější.
Žalobci s návrhem nesouhlasí s odůvodněním, že by se jim navýšily náklady právního zastoupení, neboť s ohledem na příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3 si již zvolili advokáta se sídlem v blízkosti P., a pokud by došlo k delegaci Okresnímu soudu v Jihlavě, museli by tomuto advokátovi hradit i náklady za cestovní výdaje a zvýšené náklady za promeškaný čas, což pro ně, jako osoby s příjmy v důchodovém věku, by znamenalo další finanční zatížení. Navrhli proto, aby spor nebyl delegován k rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Žalovaná se k návrhu na delegaci nevyjádřila.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována (§12 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.
V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvody, kterými byl návrh odůvodněn, jsou sice srozumitelné, avšak z hlediska rozhodnutí o přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu nejsou dostatečné. Přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě by se nepříznivě projevilo v poměrech žalobců, jež s přikázáním věci nesouhlasí, neboť by tato změna pro ně přinesla zvýšené náklady na právní zastoupení. Sama skutečnost, že žalobci bydlí v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, či případná nutnost posouzení stavu nemovitosti na místě samém v obvodu Okresního soudu v Jihlavě anebo návrh na provedení výslechu svědků, kteří mají bydliště v okruhu soudu, k němuž je delegace navrhována, není způsobilá odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Takovou situaci je možno řešit dožádáním podle §39 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918).
Má-li k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti docházet jen zcela výjimečně, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě by bylo jen těžko odůvodnitelné. Z těchto důvodů návrhu Nejvyšší soud nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Jihlavě nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2013
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu