ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.110.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 110/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně M. H. , zastoupené JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem v Praze 4, Michelská 81, proti žalovanému JUDr. V. S. , advokátovi se sídlem v Novém Strašecí, Čsl. armády 4, o 105.634,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 273/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2012, č. j. 13 Co 516/2011-126, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti rozsudku ze dne 15. 2. 2012, č. j. 13 Co 516/2011-126, kterým Městský soud v Praze k jeho odvolání změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 2. 2011, č. j. 21 C 273/2006-85, ve znění opravného usnesení ze dne 28. 2. 2011, č. j. 21 C 273/2006-84, v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé tak, že žaloba se ohledně částky 17.351,- Kč s příslušenstvím zamítá, potvrdil jej ohledně 42.947,- Kč s příslušenstvím, upřesnil výrok o úrocích z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. – dále též jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, přičemž podle §243c odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (čl. II bod 12 část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb.), odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, ačkoli ve vztahu k měnícímu výroku ohledně částky 17.351,- Kč s příslušenstvím k tomu není subjektivně legitimován. Dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, může totiž podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno či mu byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech. Uvedeným výrokem nebyla žalovanému žádná újma na jeho právech způsobena, naopak tímto rozhodnutím bylo jeho obraně vyhověno, a žalovaný tedy nemůže mít zájem na zrušení této části rozhodnutí. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. b) o. s. ř.
Přezkumu rozhodnutí v dovolacím řízení dále brání ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ohledně částky 42.947,- Kč s příslušenstvím. Jelikož výše tohoto nároku, k jehož zaplacení byl žalovaný zavázán, nepřevyšuje částku 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., i kdyby předpoklady přípustnosti stanovené v §237 odst. 1 o. s. ř. byly jinak splněny. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcným obsahem uplatněných námitek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobkyni náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. února 2013
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu