ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.1185.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 1185/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně E. Š., zastoupené JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 6, proti žalované Nemocnici Ivančice, příspěvkové organizaci, se sídlem v Ivančicích, Široká 16, IČO: 00225827, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 20 C 151/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. ledna 2013, č. j. 44 Co 422/2011, 44 Co 423/2011-219, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku ze dne 9. 1. 2013, č. j. 44 Co 422/2011, 44 Co 423/2011-219, jímž Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Okresního soudu Brno – venkov ze dne 1. 8. 2011, č. j. 20 C 151/2006-175, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 139.200,- Kč s příslušenstvím. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §237 občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále též jen „o.s.ř.“), neboť má za to, že napadené rozhodnutí o jejím nároku na náhradu škody na zdraví spočívá na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od obvyklé soudní praxe, a to konkrétně v „postupu při ustanovení znalce, resp. řešení situace, kdy z neznámých důvodů byli nezávisle na sobě přibráni znalci dva a usnesení o ustanovení prvého znalce bylo následným postupem soudů obou stupňů ignorováno“.
Předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o.s.ř. splněny nejsou, neboť dovoláním uplatněné námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž vytýkají soudu prvního stupně vadu v postupu při ustanovování znalce (již odvolací soud v napadeném rozhodnutí vysvětlil, že šlo pouze o chybu při vyhotovení a doručení usnesení, aniž vznikly pochyby, že znalcem byl ustanoven Prof. MUDr. J. W., CSc., který také jako jediný skutečně vypracoval posudek k odborným otázkám lékařského zákroku provedeného zaměstnanci žalované) a v konečném důsledku zpochybňují správnost zjištěného skutkového stavu věci potřebného k posouzení podmínek odpovědnosti žalované za škodu na zdraví žalobkyně; není tak naplněn dovolací důvod způsobilý založit přípustnost dovolání, totiž nesprávné právní posouzení věci (srov. §241a odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2013
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu