ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.3759.2012.1
sp. zn. 25 Cdo 3759/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Lesy České republiky, s. p. , se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, IČO 42196451, proti žalované Tlakové plynárně Ústí nad Labem a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, Havířská 346/100, IČO 44569173, zastoupené JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 43, o 10.170,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 364/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. května 2012, č. j. 14 Co 82/2011-427, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti rozsudku ze dne 3. 5. 2012, č. j. 14 Co 82/2011-427, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozsudek ze dne 12. 10. 2010, č. j. 14 C 364/2004-370, kterým Okresní soud v Ústí nad Labem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 10.170,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu; odvolací soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 3. 5. 2012, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. – dále též jen „o.s.ř.“); podle §243c odst. 2 o.s.ř. odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů.
Přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu v dovolacím řízení brání ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., podle nějž dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Napadá-li dovolatelka rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit 10.170,- Kč s příslušenstvím, jde o částku nižší, než činí zákonný limit. Nejvyšší soud proto dovolání žalované odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcným obsahem uplatněných námitek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaná nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobci v této fázi řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2013
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu