ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.225.2013.1
sp. zn. 26 Nd 225/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci oprávněného Zlatník, družstvo umělecké výroby , se sídlem Ostrava, Lešetínská 16, IČO 00031437, zastoupeného JUDr. Ilonou Křížkovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Sokolská třída 451/11, proti povinnému M. M. , V., o návrhu na nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 92 EXE 10458/2013, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o.s.ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 92 EXE 10458/2013, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě (dále též jen „okresní soud“) usnesením ze dne 28. 6. 2013, č. j. 92 EXE 10458/2013-22, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 o.s.ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora k provedení exekuce pro peněžité plnění ve výši 16.540,- Kč s příslušenstvím.
Z odůvodnění usnesení okresního soudu vyplývá, že povinný nemá na území České republiky povolen pobyt a je veden v Evidenci nežádoucích osob od 31. 5. 2013 do 31. 5. 2019.
Podle §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť se v České republice nezdržuje a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, vyslovil názor, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o.s.ř. rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Nd 351/2012, ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Nd 119/2013, a ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 26 Nd 227/2013).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. prosince 2013
Doc. JUDr. Věra Korecká,CSc. předsedkyně senátu