Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.05.2013, sp. zn. 26 Nd 66/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.66.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.66.2013.1
sp. zn. 26 Nd 66/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně městské části Praha 14, se sídlem v Praze 9, Bří Venclíků 1073, zastoupené Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem se sídlem v Mělníku, Jiráskova 228, proti žalované Rokospol a.s., se sídlem v Praze - Novém Městě, Krakovská 1346/15, IČ 25521446, zastoupené Mgr. Ivanou Mičkeovou, advokátkou se sídlem v Praze, Kmochova 517/2, o zaplacení částky 236.455,77 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 11 C 557/2009, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 11 C 557/2009 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odůvodnění: Žalovaná podala návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, s tím, že žádá o delegaci z důvodu vhodnosti (rychlosti a hospodárnosti řízení), neboť sídlo obou účastníků řízení je v Praze (žalobkyně – v Praze 9, žalovaná – v Praze 1), kde bydlí rovněž svědci i ustanovený znalec. Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2012 (bod 7., článek II., zákona č. 404/2012 Sb.), dále jeno. s. ř.“, věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Nejvyšší soud po zvážení rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. není dán. K prolomení zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, nepostačuje jen to, že sídlo navrhovatelky se nyní nachází v Praze, kde má sídlo i žalobkyně a kde bydlí svědci i znalec. Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně již ve věci jednal, prováděl dokazování a také rozhodl, jeho rozsudek ze dne 10. 3. 2010, č. j. 11 C 557/2009-99, však odvolací soud zrušil usnesením ze dne 29. 9. 2010, č. j. 59 Co 230/2010-148, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nemůže proto ani obstát tvrzení navrhovatelky, že řízení u jiného soudu, který není s věcí (na rozdíl od procesního soudu) obeznámen, by bylo rychlejší a hospodárnější. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. května 2013 JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/02/2013
Spisová značka:26 Nd 66/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.66.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27