ECLI:CZ:NS:2013:28.ND.379.2012.1
sp. zn. 28 Nd 379/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., ve věci žalobkyně EAGLET s.r.o., IČ: 25499475, se sídlem v Děčíně XXXI, Vítězství 96, proti žalované AUSZTRALIA KFT, v likvidaci, se sídlem Szomodi út 2, Tata, H-2890, Maďarská republika, o zaplacení 350,- EURO s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 49/2011, o určení místně příslušného soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 49/2011 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Chebu.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chebu usnesením ze dne 11. 10. 2012, č.j. 15 C 49/2011-83, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci usnesení bude věc podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen – „o. s. ř.“), předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Uvedl přitom, že předmětem řízení je spor o přepravné ze smlouvy uzavřené podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (dále jen – „Úmluva CMR“), mezi žalující českou obchodní společností se sídlem v Děčíně a žalovanou obchodní společností založenou dle maďarského práva se sídlem v Maďarsku. Mezinárodní pravomoc soudů České republiky zakládá čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy CMR. Chybějí však podmínky místní příslušnosti.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V projednávané věci se mezinárodní pravomoc soudů řídí ustanovením čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy CMR, dle nějž spory vzniklé z přeprav podléhajících úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, nebo místo určené k jejímu vydání. Použití ustanovení Úmluvy CMR přitom dle výslovného znění čl. 71 nevylučuje ani nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. C-533/08, ve věci TNT Express Nederland BV proti AXA Versicherung AG, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí č. I/2010, str. 4107). Jelikož v posuzovaném případě, jak se podává z obsahu spisu, byla zásilka vydána na území České republiky (Cheb), jsou soudy České republiky nadány mezinárodní pravomocí. Poněvadž ovšem chybějí podmínky místní příslušnosti (žalovaná obchodní společnost nemá sídlo ani podnik či organizační složku svého podniku v České republice a nejsou zde ani skutečnosti zakládající místní příslušnost na výběr danou), určí místní příslušnost Nejvyšší soud (§11 odst. 3 o. s. ř.), vycházeje ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v ustanovení §6 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012). V posuzovaném případě přitom uvedené zásadě nejlépe odpovídá určení místní příslušnosti Okresního soudu v Chebu, u něhož bylo soudní řízení zahájeno a v jehož obvodě došlo k vydání přepravované zásilky žalované straně.
Nejvyšší soud proto podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že se věc přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Chebu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2013
JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r.
předseda senátu