ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2348.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 2348/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci navrhovatele J. K. , zemřelého 6. dubna 2007, za účasti 1/ Rybářství Třeboň Hld. a. s. , se sídlem v Třeboni, Rybářská 801, PSČ 379 01, identifikační číslo osoby 46678191 a 2/ Rybářství Třeboň a. s. , se sídlem v Třeboni, Rybářská 801, PSČ 379 01, identifikační číslo osoby 60826851, obou zastoupených JUDr. Martinem Hájkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, o zaplacení částky 2,500.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 110/2005, o dovolání E. K. , zastoupené JUDr. Milanem Veselým, advokátem, se sídlem v Mariánských Lázních, Hroznatova 773/3, PSČ 353 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2011, č. j. 14 Cmo 314/2011-103, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2011, č. j. 14 Cmo 314/2011-103, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 31. ledna 2005 se navrhovatel J. K. domáhal zaplacení částky 2,500.000,- Kč s příslušenstvím z titulu části ceny za převod obchodního podílu.
Dne 6. dubna 2007 navrhovatel zemřel a návrhem uplatněnou pohledávku zdědila E. K., (dále jen „E. K.“).
Podáním ze dne 17. září 2007 vzala E. K. návrh na zahájení řízení zpět, uvádějíc, že uplatněná pohledávka byla „vypořádána a zaplacena“.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 13 Cm 110/2005-59, zastavil řízení a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podáním ze dne 24. února 2011 E. K. navrhla, aby soud rozhodl o tom, že v řízení bude pokračovat s ní jako s procesní nástupnicí původního navrhovatele.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. dubna 2011, č. j. 13 Cm 110/2005-73 rozhodl o tom, že místo „žalobce“ J. K., zemřelého dne 6. dubna 2007, bude v řízení pokračováno s E. K.
Ve výroku označeným usnesením Vrchního soud v Praze k odvolání zúčastněných společností změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se návrh „žalobkyně“ na její procesní nástupnictví ve věci zamítá.
Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně po smrti „žalobce“ pokračoval v řízení v souladu s §107 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), byť formálně takové usnesení nevydal, s jeho dědičkou, pozůstalou manželkou E. K. Postup soudu prvního stupně tedy procesně zcela v pořádku nebyl, nicméně zmíněný nedostatek nezpůsobil nikomu z účastníků žádnou procesní újmu. Není žádný rozumný důvod, proč zpětně do řízení zasahovat a nerespektovat dřívější pravomocné usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby E. K.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala E. K. dovolání, jehož přípustnost opírá o §239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř., majíc za to, že je dán dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatelka namítá, že o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, jenž ztratil způsobilost být účastníkem řízení, soud musí rozhodnout usnesením; v řízení může pokračovat až po právní moci usnesení o procesním nástupnictví. Teprve poté mohl soud dovolatelce doručit usnesení o zastavení řízení.
Společnosti Rybářství Třeboň Hld. a. s., a Rybářství Třeboň a. s. považují dovolání za nepřípustné, jakož i nedůvodné, a navrhují, aby je Nejvyšší soud odmítl.
Dovolání je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a je i důvodné.
Podle §107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Z citovaného ustanovení se podává, že o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, jenž po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení, soud vždy rozhodne. V řízení může pokračovat až po právní moci usnesení o procesním nástupnictví. Právní nástupce zemřelého účastníka řízení se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení o procesním nástupnictví podle §107 o. s. ř.
Jestliže v projednávané věci soud prvního stupně zastavil (usnesením ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 13 Cm 110/2005-59) řízení, aniž by nejprve rozhodl o tom, s kým bude na místě navrhovatele pokračovat v řízení, postupoval v rozporu s citovaným ustanovením a usnesení o zastavení řízení dosud nenabylo právní moci (dovolatelce může být účinně doručeno až poté, kdy soud rozhodne o jejím procesním nástupnictví na místo původního navrhovatele).
Nebylo-li dosud pravomocně skončeno řízení a zanikla-li způsobilost původního navrhovatele být účastníkem řízení, je na místě rozhodnout v souladu s ustanovením §107 o. s. ř. o procesním nástupnictví, a po právní moci tohoto usnesení doručit procesnímu nástupci usnesení o zastavení řízení.
Jelikož napadené usnesení výše uvedené závěry nerespektuje a dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle §243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.)
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2013
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu