Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2013, sp. zn. 29 Cdo 2353/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2353.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2353.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 2353/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, proti žalovaným 1) G & C PACIFIC NIUE LIMITED, se sídlem Dalton House 60, Windsor Avenue, SW19 2RR, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, 2) Ing. J.T. a 3) JUDr. K.T., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 135/2009, o dovolání druhého a třetí žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. srpna 2010, č. j. 9 Cmo 220/2009-71, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhým a třetí žalovanými nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. června 2009, č. j. 47 Cm 135/2009-25, odmítl námitky žalovaných (1/ G & C Pacifik, a. s., 2/ Ing. J.T. a 3/ JUDr. K.T.) proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 4. května 2009, č. j. 47 Cm 135/2009-12, kterým uložil jmenovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 368.409,06 Kč s 6% úrokem od 28. května 2008 do zaplacení, směnečnou odměnu 1.228,03 Kč a náklady řízení. Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaných usnesením ze dne 9. srpna 2010, č. j. 9 Cmo 220/2009-71, s odkazem na ustanovení §107 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), rozhodl, že v řízení bude na straně 1/ žalovaného pokračovat se společností G & C PACIFIC NIUE LIMITED (dále též jen „společnost“) [výrok I.], ve vztahu ke druhému a třetí žalovaným usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost a druhý a třetí žalovaní dovolání, ve kterém požadují, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. února 2012, č. j. KSBR 39 INS 15844/2011-A-25, zjistil úpadek společnosti a usnesením ze dne 9. května 2012, č. j. KSBR 39 INS 15844/2011-B-12, prohlásil na její majetek konkurs, předložil soud prvního stupně (§209, §210 a §241b o. s. ř.) věc Nejvyššímu soudu (jen) k rozhodnutí o dovolání druhého a třetí žalovaných. Podle ustanovení čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012. Dovolání druhého a třetí žalovaných proti výroku I. usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako podané neoprávněnou osobou [§218 písm. b) a §243b odst. 5 o. s. ř.]. Není totiž pochyb o tom, že žalovaní jsou samostatnými společníky v řízení (§91 odst. 1 o. s. ř.), přičemž k podání dovolání proti označenému výroku jsou subjektivně legitimováni (jen) společnost (jež ostatně svého práva podat dovolání využila), popř. účastník řízení, o němž měl odvolací soud (nesprávně) za to, že ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Dovolání druhého a třetí žalovaných proti výroku II. a III. usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné [§218 písm. c) a §243b odst. 5 o. s. ř.]. Učinil tak proto, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu upravujících přípustnost dovolání (§237 až §239 o. s. ř.) [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. května 2002, sp. zn. 29 Odo 56/2002 a ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněná pod čísly 86/2003 a 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody usnesení ze dne 25. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1537/2011]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání druhého a třetí žalovaných bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. února 2013 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2013
Spisová značka:29 Cdo 2353/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2353.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§91 odst. 1 o. s. ř.
§218 písm. b) o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
§243b odst. 5 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26