ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2525.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 2525/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatele Mgr. R. K. , zastoupeného Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku-Místku, O. Lysohorského 702, PSČ 738 01, za účasti obchodní společnosti EUROCARSERVIS, spol. s r.o., se sídlem v Ostravě - Přívoze, Teslova 1120/2, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 61944653, zastoupené JUDr. Dagmarou Soukenkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Čs. legií 1364/20, PSČ 702 00, o zápis změny do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. C 12764, o dovolání společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. ledna 2012, č. j. 8 Cmo 358/2011-185, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 9. srpna 2011, č. j. F 40796/2011, C 12764/7-146, zapsal Krajský soud v Ostravě navrhovatele do obchodního rejstříku jako společníka obchodní společnosti EUROCARSERVIS, spol. s r.o. (dále jen „společnost“).
K odvolání společnosti Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok), rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (druhý výrok) a o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Odvolací soud vyšel z toho, že:
1/ Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 27. června 2011 (dále jen „smlouva“) převedla L. M. na navrhovatele svůj obchodní podíl ve společnosti ve výši 24 %, odpovídající plně splacenému vkladu ve výši 24.000,- Kč. Navrhovatel ve smlouvě prohlásil, že přistupuje k „zakladatelské listině společnosti ze dne 2. listopadu 1994, ve znění pozdějších změn“.
2/ Téhož dne navrhovatel společnosti odeslal písemné oznámení, že se stal jejím společníkem namísto L. M. Oznámení bylo společnosti doručeno 1. července 2011, ta však považovala smlouvu za neplatnou a návrh na zápis změny v osobách svých společníků do obchodního rejstříku nepodala.
3/ Ke dni uzavření smlouvy měla společnost čtyři společníky. Zakladatelským dokumentem společnosti platným a účinným ke dni převodu obchodního podílu na navrhovatele byla „zakladatelská listina“ ze dne 1. června 2005 (do jejíž podoby byla změněna původní společenská smlouva ze dne 2. listopadu 1994), která ve svém článku VI., bodě 3. umožňovala převod obchodního podílu na třetí osobu.
Odvolací soud - dovozuje legitimaci navrhovatele k podání návrhu z ustanovení §31 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) - měl smlouvu za platnou. Dospěl k závěru, že „není rozhodné, jak nabyvatel obchodního podílu nazve zakladatelský dokument, vždy musí přistoupit k tomu zakladatelskému dokumentu, který je v době uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu platný a účinný. V daném případě to byla zakladatelská listina ve znění ze dne 1. června 2005, která převod obchodního podílu na třetí osoby připouštěla“. Dodal, že „pokud v pozdější době došlo ke změně zakladatelského dokumentu na základě rozdělení obchodního podílu společníka J. a převodu částí obchodního podílu na další nabyvatele, došlo jen ke změně zakladatelského dokumentu v části počtu společníků, a bylo jen věcí společnosti, resp. společníků, aby si v nové společenské smlouvě ošetřili možnost převodů obchodních podílů na třetí osoby“.
Společnost napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. prosince 2012, uplatňujíc přitom dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje dovolatelka v posouzení, zda ustanovení §115 odst. 2 věty třetí obch. zák. „platí i poté, kdy dojde k rozdělení obchodního podílu jediného společníka a následnému převodu části rozděleného obchodního podílu na třetí osobu“.
Podle dovolatelky nelze „automaticky“ vztáhnout ustanovení zakladatelské listiny v části možnosti převodu obchodního podílu na třetí osobu na situaci, kdy má společnost více společníků.
Dovolatelka namítá, že společenská smlouva, kterou měla uzavřenu před okamžikem, kdy došlo ke spojení obchodních podílů v rukou jediného společníka, převod obchodního podílu na třetí osobu nepřipouštěla. Uvádí, že zakladatelská listina sepsaná v důsledku spojení obchodních podílů do rukou jediného společníka převod na třetí osobu připustila, ale pouze proto, že jinak by byla pro rozpor se zákonem neplatná. Nešlo o rozhodnutí společníků (společníka), ale o promítnutí kogentního ustanovení obchodního zákoníku. Po přistoupení dalších společníků do dovolatelky tito neprojevili vůli převod obchodního podílu na třetí osoby bez dalšího umožnit.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož se přistoupením dalších společníků k zakladatelské listině tato stává společenskou smlouvou a platí nadále ve všech svých ujednáních, „tedy i tom, že ze zákona umožňuje převod obchodního podílu na třetí osobu“, považuje dovolatelka za nelogický a odporující záměru zákonodárce, „který u společnosti s ručením omezeným umožňuje společníkům jistou regulaci převodu vlastnictví obchodního podílu a tedy i možnost vytvořit společnost s předem určeným či omezeným okruhem společníků“.
Zásadní právní význam usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává - a v tomto rozsahu má dovolání za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. - ve výkladu ustanovení §115 odst. 2 obch. zák.
Dovolání není důvodné.
Podle ustanovení §115 obch. zák. se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak (odstavec první).
Připouští-li společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Má-li společnost jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby (odstavec druhý).
Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu (odstavec třetí).
Účinky převodu obchodního podílu podle odstavců 1 a 2 nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu (odstavec čtvrtý).
V uvedeném znění platilo ustanovení §115 obch. zák. ke dni uzavření smlouvy (27. června 2011) a do dnešního dne nedoznalo změn.
Odpověď na otázku formulovanou dovolatelkou, tj. zda ustanovení §115 odst. 2 věta třetí obch. zák. platí i poté, kdy dojde k rozdělení obchodního podílu jediného společníka a následnému převodu části rozděleného obchodního podílu na třetí osobu, je zjevná - ustanovení se týká toliko převodu podílu jediného společníka a pro vícečlennou společnost se neuplatní. To však důvodnost dovolání v projednávané věci nezakládá, neboť taková otázka nebyla pro rozhodnutí věci určující a odvolací soud na jejím posouzení své rozhodnutí (správně) nezaložil.
Pro posouzení převoditelnosti obchodního podílu ve vícečlenné společnosti s ručením omezeným je vždy určující, co o ní stanoví zakladatelský dokument společnosti (srov. §115 odst. 2 větu první obch. zák.). Zakladatelským dokumentem, který ve společnosti platil ke dni uzavření smlouvy, byla zakladatelská listina ze dne 1. června 2005 (do jejíž podoby byla rozhodnutím jediného společníka změněna původní společenská smlouva ze dne 2. listopadu 1994). Tato zakladatelská listina v článku VI bodě 3. převod obchodního podílu na třetí osobu výslovně připouštěla, aniž by jej podmiňovala souhlasem valné hromady.
Jak správně dovodil odvolací soud, při změně počtu společníků společnosti není třeba sepsání dohody o změně zakladatelské listiny na společenskou smlouvu, neboť k této změně dochází ze zákona (srov. např. důvody rozsudku ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 264/2001, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2002 pod číslem 111). Dojde-li tedy (jako v projednávané věci) v důsledku rozdělení obchodního podílu a převodu jeho části na třetí osobu ke zvýšení počtu společníků, zakladatelská listina se stává společenskou smlouvu a platí dál v původním znění; její obsah se tím bez dalšího - pouze v důsledku změny počtu společníků společnosti - nijak nemění.
Po vstupu do společnosti mají přitom společníci vždy možnost společenskou smlouvu změnit, např. omezit či vyloučit převoditelnost obchodního podílu na osoby stojící mimo společnost. Jelikož v projednávané věci společníci v tomto směru společenskou smlouvu nezměnili a nevyjádřili tak vůli převod obchodního podílu na jiné osoby omezit či vyloučit, je pro posouzení převoditelnosti obchodního podílu rozhodné ujednání jejího článku VI bodu 3.
Právní posouzení věci odvolacím soudem je tedy správné a dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. není dán.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal ani vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání podle §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání společnosti bylo zamítnuto, navrhovateli však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II., bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. února 2013
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu