ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.3066.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 3066/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, proti žalovanému V. K., zastoupenému JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, PSČ 120 00, o žalobě proti rozhodnutí Finančního arbitra České republiky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 9 C 23/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2010, č. j. 24 Co 180/2010-55, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 2. června 2009, č. j. 9 C 23/2008-27, zamítl žalobu o nahrazení ve výroku specifikovaného nálezu Finančního arbitra České republiky (dále jen „nález“), jímž byla žalobkyni uložena povinnost vrátit žalovanému částku 575.540,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
V záhlaví označeným rozsudkem změnil Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žalobkyni neukládá povinnost vrátit žalovanému částku 575.540,- Kč s příslušenstvím (první výrok), určil, že se tímto rozsudkem nahrazuje nález (druhý výrok) a rozhodl o nákladech řízení (třetí výrok).
Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet.
2) Účastníci uzavřeli smlouvu o inkasu, jíž se žalobkyně zavázala obstarat pro žalovaného inkaso jím předloženého šeku s šekovou sumou 20.000,- EUR u zahraniční banky.
3) Podle všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna odepsat z účtu klienta (žalovaného) prostředky za účelem úhrady částky šeku již proplaceného bankou v případě jeho následného neproplacení šekovníkem, korespondentskou či jinou bankou.
4) Žalobkyně připsala na běžný účet žalovaného částku 557.560,- Kč z titulu inkasa šeku.
5) Šek byl padělaný, šekovník jej neproplatil a zahraniční korespondentská banka požádala žalobkyni o vrácení již proplacené částky 20.000,- EUR zvýšené o výlohy ve výši 30,- EUR.
6) Žalobkyně „odepsala“ z účtu žalovaného částku 575.540,- Kč (ekvivalent
20.000,- EUR zvýšený o 30,- EUR z titulu výloh zahraniční banky). Jelikož žalovaný měl na účtu toliko 452.198,69 Kč, uznal vůči žalobkyni dluh ve výši 124.204,62 Kč.
Na takto ustanoveném základě shledal odvolací soud požadavek žalovaného (uplatněný u Finančního arbitra České republiky) na vrácení odepsané částky (ve výši 575.540,- Kč) nedůvodným, uzavíraje, že žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit „hodnotu předtím proplaceného šeku a náklady, které vznikly zahraniční bance“ a žalobkyně byla oprávněna „odepsat“ odpovídají částku z účtu žalovaného.
Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně „v plném rozsahu“, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítaje, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení (uplatňuje tak dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a navrhuje, aby jej Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
V části, ve které směřuje proti třetímu výroku napadeného rozhodnutí o nákladech řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu bez dalšího odmítl (§243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.).
Ve zbývajícím rozsahu dovolání proti prvnímu a druhému výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že námitku, podle níž uzavřel smlouvu o vedení běžného účtu jako spotřebitel (v důsledku čehož se strany nemohly platně odchýlit od ustanovení §361 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), dovolatel uplatnil v rozporu s ustanovením §241a odst. 4 o. s. ř.; Nejvyšší soud k ní tak nemohl při posuzování důvodnosti dovolání přihlížet.
Vyplatila-li žalobkyně žalovanému šekovou sumu a prokázalo-li se následně, že šek byl padělán, v důsledku čehož šekovník šekovou sumu neproplatil (což dovolatel nezpochybňuje), považuje Nejvyšší soud za zjevné, že žalobkyně byla (v souladu s uzavřenou smlouvou) oprávněna odepsat z účtu žalobce částku odpovídající šekové sumě. Námitka dovolatele, že žalobkyně při inkasu šeku postupovala v rozporu s jeho žádostí, je pro posouzení jeho povinnosti vrátit žalobkyni směnečnou sumu vyplacenou na základě padělaného šeku a oprávnění žalobkyně odepsat odpovídající částku z účtu dovolatele nevýznamná. Tvrzené porušení povinností žalovanou by mohlo mít relevanci pouze při posuzování případné odpovědnosti za škodu tím dovolateli způsobenou.
Měl-li dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů dovolatel na účtu toliko částku 452.198,69 Kč, není zjevně důvodná ani námitka vycházející z toho, že žalobkyně z účtu dovolatele odepsala částku vyšší, než jakou mu (z titulu inkasa šeku) na účet poukázala (557.560,- Kč). Tato námitka by mohla mít význam pouze v případě sporu o splnění dovolatelem uznaného závazku zaplatit rozdíl mezi (žalobkyní skutečně odepsaným) zůstatkem na účtu dovolatele a částkou žalobkyní požadovanou (575.540,- Kč).
Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2013
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu