ECLI:CZ:NS:2013:29.ND.133.2013.1
sp. zn. 29 Nd 133/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka ve věci žalobkyně KAPITOL pojišťovací a finanční poradenství, a. s. , se sídlem v Brně, Rašínova 692/4, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 60 75 10 70, zastoupené JUDr. Evou Kocmanovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Révová 4417/27, PSČ 628 00, proti žalované P. V. , o zaplacení částky 99.079,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 109/2010, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 109/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jičíně.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 23. června 2010 se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 99.079,36 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácených provizí vyplacených žalobkyní žalované na základě smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 1. února 2008. Místní příslušnost Městského soudu v Brně byla ve smyslu ustanovení §89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) založena dohodou účastníků obsaženou v čl. VIII. smlouvy o obchodním zastoupení.
Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 17. prosince 2012 žalovaná navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána soudu „v místě jejího bydliště“ (tj. Okresnímu soudu v Jičíně), s tím, že „nemá finanční prostředky na to, aby se mohla dostavit k soudu, je evidována na úřadu práce a nemá ani žádný majetek, který by šel zhodnotit. Je sama a má dvě vyživovací povinnosti k synům“.
Žalobkyně ve vyjádření s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí, zdůrazňujíc, že se na místní příslušnosti Městského soudu v Brně se žalovanou ve smlouvě o obchodním zastoupení dohodla v souladu s ustanovením §89a o. s. ř., přičemž projednáním věci u Okresního soudu v Jičíně by došlo ke zvýšení nákladů řízení na straně žalobkyně.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Okresnímu soudu v Jičíně, jemuž má být věc podle návrhu žalované přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. splněny.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu výše citovaného ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Žalovanou uváděné důvody přitom Nejvyšší soud natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal. Samotná nepříznivá finanční situace žalované bez dalšího důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své bydliště, nezakládá, jiné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání dané věci jiným než příslušným soudem, pak z obsahu spisu neplynou. Nejvyšší soud rovněž při úvahách o možném postupu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nemohl přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalobkyně, která na projednání věci příslušným soudem trvá.
Nejvyšší soud proto návrhu žalované nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Jičíně nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2013
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu