Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.06.2013, sp. zn. 29 Nd 179/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:29.ND.179.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:29.ND.179.2013.1
sp. zn. 29 Nd 179/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně K. H. , proti žalovanému D. P. , za účasti nezletilé N. H. , zastoupené opatrovníkem Magistrátem města Prostějova, odborem sociálních věcí, se sídlem v Prostějově, Náměstí T. G. Masaryka 130/14, PSČ 796 01, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 136/2011, o určení otcovství k nezletilé, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu prvního stupně, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 136/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Odůvodnění: Žalobou podanou 14. září 2010 u Okresního soudu v Prostějově se žalobkyně domáhala vůči žalovanému určení otcovství k nezletilé a úpravy výchovy a výživy k nezletilé. Poté, co Okresní soud v Prostějově vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Ostravě (usnesením ze dne 16. září 2011, č. j. 8 C 347/2010-31, které nabylo právní moci 9. listopadu 2011), žalobkyně podáním datovaným 17. září 2012 (č. l. 50) navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, poukazujíc na to, že dlouhodobě bydlí v Ústí nad Labem. Opatrovník nezletilé neměl proti návrhu žalobkyně námitky (č. l. 56) a žalovaný se k výzvě soudu (která však neobsahovala doložku dle §101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jeno. s. ř.“), k návrhu žalobkyně nevyjádřil (takže nelze dovozovat, že s návrhem souhlasí). Podle ustanovení §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Ostravě, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.). Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Okolnosti, jimiž žalobkyně podporuje návrh na přikázání věci, samy o sobě mohou být důvodem pro přikázání věci, se zřetelem k dalšímu obsahu spisu a k tomu, že žalovaný s takovým postupem nesouhlasil, však prolomení výše popsaných ústavních principů neodůvodňují. Ze spisu se totiž podává, že Okresní soud v Ostravě již provedl podstatnou část dokazování. Srov. protokol o jednání před okresním soudem ze dne 25. července 2012, č. l. 42-43, z nějž se podává, že bylo provedeno dokazování listinami a že žalobkyně činila přednes o skutkovém stavu věci, a zajistil též výslech žalovaného u dožádaného soudu (srov. protokol sepsaný před Okresním soudem v Kladně ze dne 29. srpna 2012, č. l. 48-49, podle kterého žalovaný uznal otcovství k nezletilé). Za této situace nelze usuzovat, že hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jiným než příslušným soudem. Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Ústí nad Labem nepřikázal. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. června 2013 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/25/2013
Spisová značka:29 Nd 179/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.ND.179.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27