ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.16.2013.1
KSPH 36 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 16/2013-A-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice V. H. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelů 1) Creatis, a. s. , se sídlem v Praze 1, Jánský vršek 6, identifikační číslo osoby 00 55 31 66 a 2) Alia Trade, s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Jánský vršek 6, identifikační číslo osoby 25 66 11 91, o „odvolání“ dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2012, č. j. KSPH 36 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
I. Řízení o „odvolání“ dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2012, č. j. KSPH 36 INS XY, 1 VSPH XY, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 20. dubna 2012, č. j. KSPH 36 INS XY, Krajský soud v Praze (dále jen „ insolvenční soud “) zjistil úpadek dlužnice V. H. (bod I. výroku), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Barboru Novotnou Opltovou (bod II. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužnice (bod III. výroku), určil, kdy nastávají účinky rozhodnutí (bod IV. výroku), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek a k tomu, aby mu neprodleně sdělili jaká zajišťovací práva uplatňují k majetku dlužnice (body V. a VI. výroku), nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (body VII. a VIII. výroku), osoby, které mají závazky vůči dlužnici, vyzval, aby napříště neposkytovaly plnění dlužnici, ale insolvenčnímu správci (bod IX. výroku), insolvenční správkyni uložil zpracovat seznam přihlášených pohledávek (bod X. výroku), informoval, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku a (případně) též v Obchodním věstníku (bod XI. výroku) a konečně odmítl insolvenční návrh druhého insolvenčního navrhovatele Alia Trade, s. r. o. (bod XII. výroku).
K odvolání dlužnice a druhého insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. až XI. výroku a insolvenční řízení ve vztahu k prvnímu insolvenčnímu navrhovateli zastavil (první výrok), v bodě XII. usnesení insolvenčního soudu potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
Proti třetímu výroku usnesení odvolacího soudu (jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů) podala dlužnice „odvolání“, domáhajíc se zrušení napadené části tohoto usnesení. Odvolání má přitom v dané věci (oproti dovolání) za přípustné, když jde o řádný opravný prostředek, jímž lze podle dlužnice napadnout i nákladový výrok rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud, kterému byla věc předložena insolvenčním soudem k projednání a rozhodnutí, řízení o „odvolání“ dlužnice podle ustanovení §104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavil.
Učinil tak proto, že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád neupravuje; jinak řečeno, odvolání není – oproti mínění dlužnice – opravným prostředkem, jejž by bylo možné podat proti rozhodnutí vrchního soudu (srov. §201 o. s. ř.), jakožto soudu odvolacího (srov. §10 odst. 2 o. s. ř.).
Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je třeba řízení vždy zastavit (§104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2002, pod číslem 139.
Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že dlužnice by v posuzované věci nebyla úspěšná ani tehdy, podala-li by proti třetímu výroku napadeného usnesení odvolacího soudu dovolání (k přípustnosti dovolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o nákladech řízení je ve smyslu ustanovení §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. odůvodněn tím, že dlužnice z procesního hlediska zavinila, že řízení o jejím „odvolání“ muselo být zastaveno a tím, že navrhujícím věřitelům podle obsahu spisu žádné náklady tohoto řízení nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. března 2013
Mgr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu